Přiznám se, že jsem se potřebovalo trochu vydýchat, než jsem se rozhodla tento komentář napsat, protože mně hlavou šlo, co všechno se mohlo stát. Děkuji Přírodě, že nestalo. Vím, že tohle byla nešťastná náhoda - a přesto - či právě proto: prosím všechny, dbejte na to, aby k nim nedocházelo - než psy pouštíte na zahradu, na dvůr atd., prosím, kontrolujte, že je brána (vrátka) zavřená...
Závěrem, pro ty, kteří nevědí, nechápou, PROČ adoptovaní chrti nesmějí běhat navolno, malé shrnutí:
Chrti, jak snad víte, jsou psi "tak trochu jiní". Nebudou nikdy fungovat na "drilování" atp., takovým způsobem může dojít maximálně k tomu, že se chrtisko a) psychicky zlomí nebo b) "odpojí", uzavře někam do svého světa, resp. pravděpodobně dojde ke kombinaci a + b.
Ano - dá se s nimi pracovat, a to docela dobře, jsou schopni se mnohé naučit, klidně i klasické "sedni, lehni, místo" (i když zrovna to sedni opravdu nedělají moc rádi, jejich kostnaté nožky a pánve jsou trochu potíž) - ale při tom všem se k nim musí přistupovat jedině opravdu po dobrém, chválit, odměňovat, chválit, odměňovat atd atd. Klasický cvičák pro ně určitě není. Je to o individuálním přístupu.
A ano - chrt se může naučit přivolání, jde to. Existují různé psí školičky a kurzy s osvícenými instruktory, kteří si nechají vysvětlit, že chrt je opravdu někde jinde než německý ovčák či labík... a taková nějaká příjemná školička určitě pro chrtidlo není špatná věc...
ALE - a to je k čemu chci dojít - může bezpečně zvládnout přivolání v psí škole nebo klidně na vaší zahradě (to už je v principu jedno), to není až tak těžké, to umějí i moje greyhoundky, aniž jsme to nějak speciálně cvičili - prostě znají svá jména, když je volám, přijdou (většinou )... ale ve chvíli, kdy se chrťák přepne do režimu: "lovím", stává se z něho jiný pes, než předtím.
Do režimu "lovím" se přepínají zpravidla tehdy, když zahlídnou "něco" - a nemusí to být nutně jen rychle běžící zvíře, moje fenečky se jsou schopny nabudit i když jsme spolu na poli na kopci a ony na obzoru (několik km od nás!!) vidí "hýbající se tečky" - rozumějte auta jedoucí po vzdálené silnici - co v tu chvíli považují za potencionální "kořist". (Může to být klidně i papír na poli, který poletuje ve větru - vlastní zkušenost.)
V takovou chvíli, když máte psa navolno a vystartuje za "tím", nemáte šanci ho odvolat. Není to proto, že pes by byl neposlušný. Je to proto, že je chrt - jsou takoví - je to v nich historicky zakořeněno: tito psi vždy lovili samostatně - vypustili se dopředu, třeba půlkilometru před skupinu lovců a štvali zvěř. V tu chvíli také museli samostatně vyhodnocovat, zda kořist mají šanci dohnat, nebo to naopak vzdát atd. Takže, když vezmeme v potaz to, čím chrt doopravdy je, fungují vlastně správně.
A v tuto chvíli už prostě můžeme jen doufat, že se pes dokáže vrátit zpět. Riziko, že se nevrátí, je obrovské.
Zkusím to rozvést.
1) obyčejně a prostě - nemusí najít cestu zpět, to se může stát chrtovi, nechrtovi - jakémukoli psovi
2) při štvaní "kořisti" si chrtidlo může neskutečně ublížit, víte, když se přepnou, opravdu zapomínají na vše ostatní - jsou schopni běžet i třeba se zraněním, se zlomeninou, dokud se nevysílí, dokud nepadnou
(zkuste hledat psa, který padnul vysílením a je tedy zticha, pouze leží, někde v terénu...)
3) při takovém šíleném běhu v terénu plném výmolů si mohou potrhat svaly, zlámat všechno možné včetně vazu - to nejsou teoretické úvahy, bohužel
4) mohou zkolabovat - obyčejně řečeno - přecení svoje síly natolik, že dojde k celkovému kolapsu (některá chrtí plemena jsou k tomu náchylnější více, jiná méně), rozhodí se jim metabolismus a pokud se rychle nezasáhne a psovi nepomůže (je nutné podat co nejrychleji elektrolyty), pes dokonce může do dvou dnů zemřít na selhání ledvin
5) myslivci, automobily...
To co jsem právě napsala, nepíši proto, že bych kohokoli chtěla strašit, ale jako vysvětlení, proč proti pouštění navolno v neoploceném prostoru tak důrazně varujeme.