Copper je mezi našimi dočásky poněkud speciální pes. V únoru roku 2022 utrpěl vážný úraz, kdy v běhu narazil do brány. Spadl, zůstal ležet, ale protože byl po chvíli schopen se postavit, tak se jeho zdravotní stav dále neřešil. Po několika dnech se ocitl v dog poundu, kde si ho všimli naši irští přátelé. Ti ho přijali pod svá ochranná křídla a odvezli k nim do útulku. Tam už si všimli, že něco není v pořádku a chlupáč je ve špatné zdravotní kondici. Byl odvezen na veterinu, kde zůstal hospitalizován. Byla zjištěna zlomenina krčních obratlů na úrovni C1-C2, tedy atlas a axis (první a druhý krční obratel). V Irsku se pustili do zjišťování příčiny a dalších informací, a tehdy se dozvěděli o Copperově úrazu. Kluka čekala poměrně dlouhá léčba, kterou zvládl úplně skvěle, a dnes by na první pohled nikdo nepoznal, co vše má za sebou. Nicméně je potřeba na pár věcí dohlédnout. On sám zná svoje limity, přesto jsou věci, které budou na jeho majiteli. Může hýbat krkem, ale při otáčení doprava nemá plný rozsah pohybu. Občas při chůzi jemně jako by zavrávoral, ale vmžiku je v pohodě. Při hlazení a dotyku v určitém místě si zabrblá nebo vyštěkne a dá tak najevo, že tady ne. Není to myšleno zle, jen jeho komunikace. Nesmí chodit na obojku, pouze na postroji. I když je to pes velmi aktivní a má ohromnou radost ze života, tak jeho ne zrovna ideálně srostlá zlomenina je v těsné blízkosti míchy. Lépe řečeno, v místě srůstu je drobný výstupek, který je kousek od míchy. Možná i proto po svém uzdravení čekal v Irsku velmi dlouho na adopci. V útulku byl 2,5 roku. A právě proto, že byl v útulku tak dlouho a v Irsku už nad ním tak trochu lámali hůl, jsme se rozhodli dát mu šanci a najít mu skvělý domov, který si tenhle kluk opravdu zaslouží. 31. srpna tedy přijel do dočasné péče v České republice, kde čeká na svůj domov napořád.
V prvních dnech byl na ulici velice nejistý a bál se jít i pár metrů do parku na venčení. Když však zjistil, že v okolí žije několik dalších adoptovaných chrtů, tak po jejich boku úplně obrátil a začal se chovat jako sebevědomý pes. Postupně v parku poznával i další psí plemena, včetně těch malých. Vychází se všemi. Velice rád cestuje autem, takže hned další víkend v ČR jel na výlet do Jizerských hor, kde chodil na procházky, spal v penzionu a celkově se tvářil velice spokojeně. A protože se mu cestování moc líbilo, tak se panička přihlásila na poslední chvíli na závody v Srbsku, kam původně kvůli dočaskování nechtěla. Proto hned na další víkend vyrazili všichni do Srbska. Panička závodit a Copper s páníčkem fandit. Takže během cca 2 týdnů po opuštění brány irského útulku stihl Copper procestovat 8 zemí. V Srbsku měl na ulicích hodně obdivovatelů. V Bělehradě v hotelu, kde se zrovna konala svatba, byl Copper požádán o fotky s nevěstou. Nyní už se drží v ČR, chodí rád na procházky a stále jezdí na výlety. Miluje psí společnost, ale během hry je potřeba dávat pozor, aby mu druhý pes neskočil nějak prudce na krk a neublížil mu. Byl by vhodný jako jedináček s možností kontaktu s jinými psy. Nebo do domácnosti s dalším psem, nejlépe psím seniorem nebo klidným psem. Copper sice není žádná skleníková kytička, ale určitá opatrnost bude na místě. Handicapovaný pes - a je úplně jedno, jestli je po zlomenině, amputaci, ochrnutý, hluchý, slepý, hluchoslepý nebo po nějakém jiném úrazu - může žít spokojený život, ale majitel k němu musí přistupovat jako ke zdravému. V žádném případě ho nelitovat a nedělat z něho chudáčka. Ale vést ho ke zdravému sebevědomí s přihlédnutím k jeho možnostem a schopnostem. Je pouze nutné přizpůsobit režim a aktivity jeho možnostem. Tak jako musíte přizpůsobovat aktivity a život pejska v závislosti k plemeni a věku, tak je potřeba přihlížet i k handicapu nebo nemoci. Není proto třeba se obávat adopce některého z postižených psů. Jen je potřeba zvážit svoje možnosti a zkušenosti. S emocemi by měl jít ruku v ruce i rozum.
Dočasní rodiče si Coppera nemohou vynachválit. Říkají o něm:
„Copper je naprosté zlatíčko. Když přijel, byl trošku bázlivý, ale už po pár dnech se rozkoukal a je vidět, že je spokojený a šťastný. Je aktivní, všechno ho zajímá, v parku kouká, co kde lítá. Zranění mu na první pohled nezpůsobuje žádné omezení, ale možná ho to občas zabolí. Dá se s ním podniknout úplně všechno - chodit na výpravy, běhat, chodit do města, výlety mimo město a zvládne i restaurace a návštěvy. Ruch města mu nijak nevadí, i když rušné centrum úplně nevyhledává. Nejoblíbenější činností je být s páníčky a jezdit autem, je to tedy velký výletník a jezdí všude s námi. Doma je naprosto čistotný, hodný, poslechne na místo, nezlobí. S pejsky je v pohodě, na kočky v blízkosti nijak neútočil, ale asi by to mohl být problém. Společnost malých dětí by neocenil, je na sebe kvůli zranění opatrný a tahání za ocas by se mu moc nelíbilo.“
Pokud vás Copper zaujal a myslíte si, že byste mu dokázali poskytnout vhodný domov, napište nám na e-mail chrtivnouzi@email.cz nebo klikněte na políčko Zeptejte se na pejska Copper. |
