Dotinka bloguje!

Ahoj Dotínkovic, pěkné povídání, pejsek padající z postele či sunoucí se i z peřinou není nic neobvyklého Tedy alespoň Dotinčin kolega Wingsíšek to umí doslova úžasně, spadl mi z postele již několikrát, naštěstí vždy bez úrazu či podřeniny /za to už oba měli podřenou nožku, když to s rozběhem brali na gauč a nějak se "netrefili"/. Dělala jsem vždy opatření - různě posouvala gauč, abych zlikvidovala sebemenší nebezpečný prostor, dnes jsem došla tak daleko, že do místa mezi gauč a stěnu, kde jakási mezera přeci jen je a Wingsule se jednou v noci do ní skutečně napasoval vkládám polstra z rozkládacího gauče. Dopadlo to tak, že jsem v noci posouvala křesla a stůl, abych hnula s gaučem a "zašprajcovaného " pejska osvobodila. Díval se na mne pohledem, že by se i kámen ustrnul a v očích otázku, jaké že příšernosti se na tom světě dějí..... Herci jsou naši miláčci úžasní.  Pěkné dny a přeji, ať se Vaše úvahy a představy ubírají tím správným směrem. Však víte    /pssst, mám taky dva..../  Kája s Ladynkou a Wingsíčkem

Tak koukám že asi u nás nemáme chrta :-)) Bery je mrštná, a pohotová a žádná překážka není překážkou.  Jinak co se týče ocásků, máme bohaté zkušenosti s RR Buddym, , nejen že flákání ocasem po ránu v noční košili pěkně bolí, ale ocásek často přijde ke zranění a krve je z něj jak z ......nejednou jsme museli i malovat :-))

Krásný Nový rok a hodně štěstí  přeje Věra , Baya Berry a kluci

Díky, díky, že v tom nejsme sami.Už zavádíme také bezpečnostní opatření. Dělala jsme si legraci, že jdu na mateřskou, ale občas si tak úplně připadám. Beru to jako takový menší nácvik, protože děti ještě nemámeZdraví Dotinka,Zuzka a Mája

Díky za pozdravy, také zdravíme!

Z toho padání si nic nedělejte. Nebrala bych to jako neohrabanost, spíš od nich taková důvěra v nás, že jsme-li poblíž, nic se jim nemůže stát. Náš maliňák padá klidně i hlavou napřed a já kvičím "jéžiš, ať si nezlomí vaz".

Dnes jsem trávila notně času prohlížením mnoha deček a pelíšků na zoohit.cz. Ne, že bychom neměli pelíšky, polštáře a deky, ale chrt má tak sladkou vlastnost hned se složit na čemkoli měkkém,  že (si) chci pořídit další místečka, kde by byla možnost ho takto uvelebeného vidět. Třeba i při kuchyňkování, proč si má ty svoje složené nožky otlačovat  na linu, že ?).

A tak mne zaujala ta vaše myšlenka, pokukovat i  nějakém nižším, speciálním gaučíku - vy už jste tedy nějaký pořídili? Mohu prosit o tip?

...jsme to ale banda bláznů   . M.

S radostí Vás zdravím a přeji, aby Vás a Dorotku nepotkávaly horší nehody. Držím palce při překonávání separační úzkosti, fenečka jistě postupně pochopí, že po krátkém odloučení se k ní rádi vrátíte. Rozšíření chrtí smečky je jistě dobrý a pěkný nápad, nepochybuji, že další chrteček u Vás najde náruč plnou lásky stejně jako Dorotka / Dotinka. Děkuji Vám za povídání i snímky a těším se na další.

(P.S. - Dorotce pusu na hlavičku )

Zuzanko, to víš - jsou to naše hérečky víš taky :-)

Jelikož nemají tolika podkožního tuku, jako jjiné rasy, jejich odřeniny jsou vždy více vidět, tedy spíše snadněji se povrchově poraní - jejich kůže je tenká a hodně prokrvená. Občas bývá problém s ocáskem, když vítají tak urputně, v blízkosti např.: dvěři, mohou si jej docela dost poranit tím šviháním, ale určitě vše zvládáte a vzájemně se poznáváte :-)

Je to péče a velká zodpovědnost a moje drahá maminka mi tuhle řekla, že jak mě už nějakou dobu sleduje s Blackym  ( už je to přes 2roky) , ví co jsme s ním vše zvládli.. má rodost, jak jsem trpělivá a jak se nehroutím, ze všeho a prostě to řeším tak nějak zodpovědně a trpělivě, zkrátka má radost, že by prý ze mě bude dobrá máma ;-), jjo myslím Zuzanko, že nácvik je to výborný :-)

Moc pozdravů a kdyby cokoliv s odchody a příchody - dovysvětlím z praxe :-)

Také vás všechny zdravíme  , jste úžasní a jde Vám to s Dotinkou skvěle.Jelikož mám trochu porovnání mezi Riccardem a Dani můžu říct,že jsou každý úplně jiný.Riccardo je naše brambora,pořád o něco zakopává ,někde se o něco dře ,má tělíčko samou jizvičku.Je to takovej tank ,když jdu tak jdu a je mi jedno jestli mám něco v cestě i ten pád z postele zná .... To Daninka to je neskutečný šídlo,běhá jak o život v jednu chvíli je v kuchyni a během vteřiny zase v obýváku...dokáže přeskočit i konferenční stolek....Jenom mě trochu mrzí,že si spolu nehrají možná až nebude sníh a budou mít víc prostoru ,uvidíme ....Takže držíme palce i tlapky a Dotince pusinku na čumáček        Pavla, Riccardo a Dani