Corrigan, Fox (a jejich smečka)

Krásné Díky, takoví oni totiž opravdu jsou.

Ahoj Corri a panička :)

Plne chápem vaše myšlienkové pochody...juj koľko krát sme boli so Sadie na veľkých lúkach pri lese...na poli...túžba vidieť ju behať bola silná, ale láska k nej silnejšia.

Neprežila by som keby sa jej dačo stane a to mojou vinou, nech už si ľudia okolo myslia svoje, že chudák pes ani pobehať si nemôže... Asi aj vy aj my chodíme do oploteného výbehu, kde sa nám predvázdajú svojou rýchlosťou.

Inak naši dvaja by sa k sebe hodili :) Chcelo by to spoločné foto na gaučíku :) Corri má podobné tie flaky na hlavičke ako Sadie

Prajeme spokojné gaučingovanie :)

Ano, jsou si podobní, jistě by jim to spolu slušelo (a nic víc, ). Sadie je ušlechtilá krasavice. My běháme v Praze na Střeleckém ostrově (kachen na vodě si Corri zatím nevšímá, kromě toho teď tam kolem proudí velká voda, nic moc pohled) a na zahradě poblíž Tábora (až tedy nebude bahno, vy i další kamarádi, budete vítáni  ). Kromě toho, budeme moc vděčni za nějaké tipy, kde se dá dobře proběhnout. Přímo o to prosíme - děkujeme předem!  M. a C.

Moc hezké povídání, paní Marto, na kvalitě fotek vůbec nesejde, Corrišek je sladký. Smála jsem se, když jste psala o "ohrožení podstaty svého bytí" a marné snaze urovnat alespoň pelíšek. Velice výstižné, u nás jsme dnes tak daleko, že když pejskům jezdím s hadicí od vysavače kolem čumáčků, ani se nehnou, prostě potřeba občas jim pelíšek vytřepat, vyčistit a vysát je pro ně naprosto nepodstatná a nepochopitelná. A s tím běháním pejsků jsme na tom určitě stejně, u nás na sídlišti je jedna velice rozlehlá a krásná louka, člověk by jim tak rád dopřál, ALE!!! Jejich zdraví je nejdůležitější a pro chvilkovou slabost by to mohlo mít nedozírné následky. Takže jen příležitostně na oploceném místě. Mějte se pořád tak hezky pohodově. Kája s parťáky W+L

Hezké psaní Corrigan si uměl vybrat :-). My se mame rychle a zběsile jak jinak, ale Blackyho to nějak nestresuje - pořád by spal :-))

Moc hezké povídání a fotečky. Já se ale moc těším na nějakou kde Corrigan lítá :-)

 A zase přidáme  hlavně pro čtenáře- budoucí potenciální majitele adopťáčků  POZOR , nejsou všichni polštářoví : V hodně článcích se to tady opakuje , ale fakt to nemusí být pravidlo . A uznejte že mít jen spacího a válecího psa by byla trošku nuda :-) Takže vězte že i chrt může být velice živý a akční a užijete si s ním spoustu pohybu a divokých hrátek. BayaBerry zdraví Gorriho a moc se těšíme na nějakou akčnější fotečku.

No, vida, jak zdání klame.  Nevyváženost toho, co jsem psala a dodala, tedy dojem gaučingu jako naší hlavní náplně, plyne z toho, že při popisu různých našich aktivit mi padá hlava, dostanu se k tomu tak ve 2 v noci, a následně text většinou zruším.  Já ale usínám proto, že jsem uchozená, tedy se psem právě, jsem totiž dost notorický venčič. S vlkem, co nám teď umřel, jsme nachodili denně několik km po Petříně a přilehlých sadech, znám tam každý kámen.  Zrovna jsem na to onehdy myslela, jestli je to vůbec normální, že každý uplynulý den hodnotím jen a jen podle toho, jestli se pes (psi) dobře proběhal (-i).

Od doby, kdy jsou digitály, mě focení přestalo bavit, máme mraky fotek našich psů pořízených synem. No a mobilem lítání nevyfotím. V těchto dnech to právě řeším - kvůli Corrimu si samozřejmě nějaký digi pořídím. Jinak Corri je gaučákem doma, to je milé (totiž, náš druhý pes je aktivní tak, že si to těžko lze představit, kam se hrabe Baya.  Dva roky nevím, jak Grys vypadá, když spí, to se s ním syn musí zavřít v pokoji a pokud možno zhasnout). Corri není žádná gaučová bábovka, lítá každý den dopoledne na Střeláku v Praze, a pokud jsme venku, tak několikrát denně na zahradě (oblíbené hračky špalík, tenisák, míček se šňůrkou a tričko zavázené do uzlu, zvané zajíc; pokud je nemá, lítá sám do kruhu a kliček), a k tomu ještě chodíme na obchůzky, minimálně třikrát denně,  vlastně moc jiného nestíhám. No, po lítání se Corri napapá a ulehne, tak to má být.

Dobře, dobře, dobře, popohnali jste mě (asi díky za to), urychlím řešení toho foťáku.  A dnes se pokusíme o statickou fotku Corriho, třeba se "zajícem"  . Zatím zdravíme všechny. M. a C.

Určitě ale dobře vybírejte, protože jestli Corri lítá jako Baya Berry / a věřím tomu že jo, protože tak lítá asi každý chrt / ,  stejně to foťákem nelze pořádně zachytit  Já tady tak trochu špičkuju proto, že už mi několik kamarádek říkalo, že si asi taky pořídí chrta, protože s ním není žádná práce , když se pořád jenom válí na gauči. Pejskaři většinou ví jak je to myšleno, ale nováčci pak mohou být nepříjemně překvapeni :-( 

Ano, máte pravdu, začátečník by si to mohl vyložit tak, že se psem skoro nebude chodit . Dnes jsem o začátečnících přemýšlela ještě kvůli něčemu jinému. Když si člověk, třeba i začátečník, vezme normální štěně, sice si "protrpí" štěněčí věk největší divokosti (pozor, nemyslím tím nic zlého), na druhou stranu zná pejska se vším všudy, prakticky se všemi situacemi, kterými v životě prošel. My musíme předpokládat, že náš miláček má možná nějaký stín na duši (nevím, jak to jinak nazvat). U Corriho vidím, že tam něco je. Není bojácný, nebojí se lidí (neuhýbá, když na něj někdo cizí chce sáhnout), nechá se česat jak výstavní borec, mýt packy (o třídu lépe než Grys, a toho máme od osmi týdnů), zkoumat, ošetřovat ap., nikdy by nezavrčel, naprostá ovečka. Není ani lekavý, Silvestr s ním nehnul, první den v Praze jsem ho vzala i na ulici s tramvajemi, beru ho třeba do Baumaxu, chodí u nohy jako profesionál, všechno nadmíru OK. A přesto, nesmím udělat určitý pohyb, řekla bych sáhnout na něj nečekaně zezadu, nedej bože ho chtít postrčit nějakým směrem, věci, které jsem zvyklá z dřívějška běžně dělat, když třeba jdu se psem venku po cestě a jede kolem nás auto. Při postrčení Corri zkamení a těžko s ním hnete, tedy bychom místo uhnutí mohli zůstat autu v cestě. Na toto si musím dávat velký pozor. Tak si říkám, co má za sebou, co mu kdo udělal, nikdy nesmím zapomenout na to, že ho přivedli na utracení, tedy ho někdo, alespoň v nějaké etapě jeho života, zřejmě neměl rád a bůhvíjak s ním zacházel, s mým miminkem,andílkem  (tedy, andílek krade cokoliv v igelitu, aby prozkoumal, jestli to není k jídlu!). Mohlo by se tedy, vlastně i třeba za delší dobu, stát, že v nějaké speciální situaci, která mu něco špatného připomene, by mohl nějak nečekaně reagovat , třeba se leknout, utéct, někam spadnout, je třeba na to myslet. No, člověk nikdy není dost zkušený, ono to platí i jinde, že.

Ocitla jsem se úplně u něčeho jiného, než bylo focení při gaučingu. A zase nemám vybraný ten foťák .

P. S. Od cca 19 hod. Corri dvakrát změnil polohu!