Lucky Land

Moc hezky napsané. Často jsou to zvláštní náhody a osudy , které formují náš život. Říkala jsem si, tak konečně je jaro, cesty pěkné, tak bude konečně transport bez problémů. A ono zase něco :-( Věřím tomu že to tak má být , na Bona tady určitě čeká někde rodinka , která mu dá hezký domov. Je nádherný.Škoda že nemáme takouvou smečku jako je ta vaše někde poblíž, Beruška by to určitě ocenila. 

Bono moc ti držíme pěstě a tlapky a jdeš co nejdříve do stálého domova.

... abys nečekal dlouho a našel natrvalo domov, v němž radostně složíš svou krásnou hlavičku. Určitě bych neváhal, kdybych ti mohl pomoci - takto ti posílám alespoň pohlazení. Hodně štěstí, nádherný pejsku.

Bonísku, jsi tady, mimo nebezpečí, určitě, černoušku, brzy najdeš ty své lidičky. Moc a moc štěstíčka. Díky, Luci. 

Dany k nám zapadl, jako by doplnil rodinku. Dokonce i s naší pudlicí Andulkou se shodnou a spí, někdy, v jednom pelechu. Už druhý den, co byl u nás, chodil bez náhubku a v naprosté pohodě. Andulka teď začala hárat a...nic. Úžasné!!! Celá naše rodinka mooooc za Daníka děkuje. Je to něco neskutečného a teď, když si čtu o Bonovi, tak bych ho nejraději měla taky doma. Ale už by se mi nevlezl do postele, tu okupuje Daník, a máme přeci jen panelákový byt a malé auto. Ale jednou.....pojedeme pro dalšího greye. Jsou úžasní. Dany tedy JE!

, škoda, že to u nás už vážně nejde, plná paluba , prozatím. Ano, ten pejsek je k zamilování na první pohled. Lucie, krásně jste to popsala, vidím to před očima jako film. Celá situace kolem Bonínka je přirozená, vše se logicky vinulo, škoda, svět mohl být bohatší o dva psí kamarády. Ale jasně, byť jen podvědomé odmítání v rodině by pejsek vycítil, chrti jsou opravdu neobyčejně vnímaví (tedy ti dva naši kluci určitě, úplně na sobě musím pracovat, aby si to u nich nějak nepohoršila).

 Při tomto sžívání musí člověk odložit postoj "tohle je můj pes, který je tu doma, a tenhle je tu nový" (moje dítě versus cizí dítě, ani to není správné). Měl by vycházet z pozice mám rád zvířata a vzal jsem si tohoto pejska především proto, že jsem chtěl pomoci, ano, vybral jsem si také podle sympatie, na tom není nic špatného. Očekávám i překážky, které budu překonávat, těším se na to, věřím (si, nám), že se to podaří, a z toho všeho mám a budu mít dobrý pocit, a  jak všechno bude lepší a lepší, nakonec z toho pro všechny bude pocit úžasný .

Bonínku, máš taková krásně poskládaná ouška ...

U mě v Rabštejně místa víc než dost. Prostě "prázdná paluba". Jenže sám to nezvládnu. V opačném případě bych neváhal. Hlavně Doti by šílela radostí. M.

Zdravím všechny zodpovědné majitele psů a Lucii s Mílou. Původně jsem se nechtěla k tomuto případu vyjadřovat, ale nedá mi to .. :-)

Výše uvedený případ je jen pokračování např. Floriany a některých dalších. Bohužel, lidé se nadchnout nad stránkami Chrtů v nouzi a bezhlavě a bez většího přemýšlení se rozhodnou, že chtějí chrta zachránit. Nepochybuji ani na vteřinu o tom, že to všichni dělají v dobré víře, určitě ano, ale ... Případ \"Bono\" mi nepřipadá vůbec ničím komplikovaný. Stalo se snad, že by se s labradorem nesnesli? Rvali se? Labrador byl smutný, že se tam objevil jiný pes, který si s ním nechce hrát? Zamysleli se noví majitelé nad tím, čím vším si pejsek v minulosti prošel, jak zraněná jeho duše může být? Dali oběma dostatek času na to, aby si na sebe zvykli? Aby se z nich stali kamarádi, kteří jsou šťastní, že jsou spolu a že se jim to ve dvou prostě \"lépe táhne?\"  Odpověd najdete ve výše uvedeném článku ..

Je velmi těžké, když promlouváte s lidmi, určit, zda tito lidé, kteří už .. buď pejska mají nebo někdy měli a říkají, že to s nimi \"umí\" jestli je to tak opravdu.  Pravdu zjistíte až po té, co pejska lidem dáte, bohužel. A pak můžou být konce takové, jako je v příběhu \"Bono\". A nejde o to, jestli by jim přivezli Prida nebo jakéhokoliv jiného chrta. Výsledek by byl stejný.

A jaké pak další problémy vznikají Lucii a spol. nejen v tom, aby pro pejska jeli, v tomto případě cesta přes 300 km (x2), umístí ho kde jinde než u sebe ... a vše znovu - noví lidé, nové zkoumání, nové doufání, že TITO snad budou ti praví a že to nepadne třeba tak, jako u malého Johnnyho.

Ráda bych tímto apelovala na nové potencionální majitele chrtů, ale nejen jich. Prosím vás, než se rozhodnete vzít si jakéhokoliv psa, ať už to bude jorkšír nebo něco většího - zamyslete se nad tím, zda jste schopni se o zvíře dobře postarat, jste schopni ho zvládnout a jak budete reagovat např. v případě, kdy pes leží na gauči, vy se k němu přiblížíte a pes na vás zavrčí. Co uděláte? Jorka bez problémů zhodíte na zem. Co uděláte s hrozivě vrčícím dobrmanem, kníračem .. či dogou? Vrátíte ho zpět chovateli pro agresivitu? Nebo bude jednodušší dát ho do útulku? Nebo je nejlepší se před tím, než si zvíře rozhodnu vzít, se poradit, něco si přečíst, jít do psí školy a naučit se psovi porozumět?

Věřím, že se mi podařilo vysvětlit, že zvíře opravdu není hračka. Je to živý tvor, který vnímá. Vnímá, jak se k němu chováte, vnímá, jestli vás může považovat za vůdce smečky nebo tuto roli nezvládáte a tudíž je nucen ji převzít on ..

Poraďte se prosím včas se zkušenými majiteli psů a dobře si promyslete, zda jste opravdu schopni mít zvíře jako kamaráda, ne jako problematický balvan.

DĚKUJI

Opravdu vím, jelikož jsem si to zažila celé, ze všech stran, mohu říci, že ať se už jakýkoiv tým  a snaží, poučuje se ze situací, nemůže nic vědět na 100\'%, nemá detektor a sama rodinka si může říci, že toto zvládne, ale ne vždy to tak je na 100%. Chci tím říci, že výběr rodinek je velice zodpovědný, nejdříve psaná forma, maily, telefonování, pak osobní schůzka na několik hodin, pak debaty a až pak rozhodnutí.

Na začátku může přeci být pes nervózní - unavený a podrážděný, vím, jak reaguji já, když jsem unavená ;-). Tak, že může přijít ohnání se, ale pod dnu bych z toho opravdu nedělala závěru, na vše je potřeba čas a vhodně pesanovi umožnit se začlenit :-)

Další možnosti jak se pes-chrt z útulku či dráhy chovat rodinky dostavájí vždy. Myslím, že se tomu nevyhne žádná organizace ani útulek, ale to vše je stojí za záchranu..

Boníku najdi brzy tu svou rodinku :-)

Tereza a Blacky 

......chtěla bych psům rozumět jako Ty, Lucko! S Lukem to jde samo,on se opravdu snaží.V našem případě stačilo jen předvídat a být tak trochu psem,který do doby,než se dostal k nám,měl nějaké povinnosti a na legrácky a kámošení s dvounožci nebyl prostor.Všechno,co nevyšlo hned napoprvé,se dalo do příště lépe ohlídat.Luk,jako většina vysloužilých psích sportovců, měl do svého dalšího života jen nedostatek sociálních zkušeností.Všechno,co jsme se do dnešních dnů naučili,šlo v klidu a po dobrém.Tento přístup vyhovuje Lukovi a mně také.

Príspevok na tému "Nezodpovědní lidé" je tu dosť odveci.

To, že chrt neni hračka tu všetci vedia, je tu aj skvelý článok o tom.

A čo sa týka výberú budúcich majiteľov, nikdy sa nedá preveriť všetko na 100%, ale viem že tím CHVN robí čo sa len dá a nových majiteľov preveruje poriadne.(sama som tým prešla)

Bonmíčku, prajem ti čo najskôr novú rodinku

Zdravím Vás i Sadie, myslím, že jsme se nepochopili - neútočím na CHVN, naopak .. bylo to spíše k zamyšlení ať už aktuálních majitelů chrtů (psů obecně) nebo i budoucích. Omlouvám se, jestli to vyznělo jinak, nebylo to tak myšleno. A to, že lidé pořád nepochopili, že pes je živý tvor, to je fakt a CHVN se s tím setkávají bohužel často.  A můžete psát článků kolik chcete ..

Přeji Vám všem hodně radosti a co nejméně lidí, kteří nepochopili ... 

Marta: souhlasím s Vámi plně v tom, že adoptovat pejska (kříženec, pudl, chrt, dobrman... to je fuk) znamená také počítat s tím, že přijdou problémy - každý pes nějaké má, menší, větší, to je jedno, ale nejsou to nepopsané listy papíru... a být ochoten se s těmi problémy poprat. Vím, že občas se stane, že lidé své schopnosti přecení. Na nikoho se nezlobíme, ze zlé vůle jistě nikdo nejedná... ale je to přesně ten důvod, proč nové zájemce o adopci prosíme, aby věc skutečně dobře zvážili.

Terezka: přesně tak, unavení a podráždění býváme i my lidé, co teprve pejsek, kterému se jeho dosavadní svět změní o 180° a který si rozumem neumí věci vysvětlit. Mají právo "škobrtnout" a neudělat vše vždy perfektně - to je naše role ukázat jim, jak to má být správně a pomoci jim v tom.

Alondra: viz výše odpověď pro Martu a díky za podporu. V situacích, jako je tato, vždy přemýšlím, jak lidem dopředu ještě lépe a ještě názorněji vysvětlovat a demonstrovat, co obnáší adopce chrta. Článků jsme vytvořili mnoho, blogy jsou plné příběhů rodinek, povídáme si na facebooku, s každým zájemcem předem osobně jednáme, vysvětlujeme, odpovídáme na otázky, předkládáme materiál ke studiu a znovu si povídáme... upřímně, nevím už, jak více a lépe ... Nu, když něco "ještě lepšího"  vymyslím, podělím se o to, a inspirace je vítána

Sonička s Lukáškem: pořád se učím, každý den, s každým jedním z nich a vůbec ze všech těch situací se člověk průběžně učí - až se někdy budu tvářit, že mám patent na rozum, prosím, klidně mi v tu chvíli hoď svůj modrý hrníček na hlavu, papa, pusu Lukáškovi

Ivetka: přípěvek Alondry opravdu nebyl namířen proti nám, je to apel na lidičky, kteří na naše stránky chodí a teprve přemýšlejí o adopci. A také díky za podporu

Milá ALONDRO nevím jak ten váš příspěvěk mužete napsat když o to m nic nevíte jak to celé bylo ale nedělejte se mě člověka který to  s pejsky neumí ,ale aby se mi navzájem napadali psi to je asi špatně a mělo by se to řešit a nerada bych tím ubližovala některému s pejsku.Příšte si prosím rozmyslete co píšete když přesně nevíte jak to celé bylo i když chápu že jse to nemyslela asi zle.

Nedalo mi to a  teď tady píšu jako jedna z těch, co se nadchli, řekli si, zachráníme chrta a posléze zjistili, že poněkud přecenili svoje síly. Přestože mají zkušeností s pejsky habaděj. Máme chrtici po všech stránkách úžasnou, s jediným problémkem, a tím je vztah ke kočičkám. Máme dvě, dříve byly postelové, nyní venkovní a kuchyňové, ale očividně tím trpí, že už nemají tolik mazlení jako dříve. Možná je to tím, že máme málo sil a málo času, možná jsme měli trochu smůlu na pejska (kočičky má neuvěřitelně zafixované, ačkoli všechna ostatní zvířátka ji nechávají absolutně klidnou), každopádně se nedaří a nedaří, pokroky jsou, ale minimální. Po dvou měsících u nás došlo k nehodě, chrtice ulovila kočičku (naštěstí obě přežily, i když ne bez komplikací, ale dobře víme, že příště už může být scénář drsnější, takže žádné příště nesmí nastat). Taky jsme zpanikařili, hnali Lucky k nám a chtěli chrta vracet. U nás nakonec zvítězila láska, která se za ty dva měsíce narodila a taky moje buldočí povaha. Chrta jsme na poslední chvíli nevrátili - další problém. Ale co tu hlavně chci napsat: nic není jen černé nebo bílé, zažila jsem tu situaci a chápu ty lidičky, jak asi přemýšleli: dát přednost té ztracené chrtí dušičce, nebo vlastní smečce, která tu byla o mnoho dřív a teď je totálně "rozhozená"? JAk k tomu přijdou? A sedne si to někdy? Nemusí - naše Bekina, naprosto bezproblémový a totálně snášenlivý pes dodneška Zuzku "nemusí" a to už je skoro půl roku. Ne že by jí něco dělala, ale vidím, jak Zuzka by se ráda kamarádila - třeba si chodí za Bekinou lehnout na pelíšek, položí si na ni hlavu, ale Bekina to chvíli strpí, pak se odtáhne nebo jde pryč. Raději bude ležet venku před barákem a je z ní tak trochu vyhnanec nebo odloženec. Tak je mi jí líto a zároveň i Zuzky, která hledá kamarádku. O kočičkách už jsem psala. Samozřejmě  bych mohla psát i pozitivněji - třeba společné výletové víkendy, pro všechny totálně fyzicky vysilující, nás myslím  úžasně spojují a přibližují. Ale to už zase odbočuju, chtěla jsem vás všechny poprosit: nesuďte prosím, pokud jste měli štěstí a tyto problémy ve smečce jste neřešili. Není to tak jednoduché, obzvlášť pokud vás vede snaha nikomu neublížit. A jak píše Terezka: PŘEDTÍM si můžete myslet, že jste sebelépe připravení, ale POTOM vás může leccos zaskočit. A nedá se to poznat na 100% předem. Fakt ne. A tím nechci nikoho nabádat k nezodpovědnosti, to v žádném případě.

Nedalo mi to a  teď tady píšu jako jedna z těch, co se nadchli, řekli si, zachráníme chrta a posléze zjistili, že poněkud přecenili svoje síly. Přestože mají zkušeností s pejsky habaděj. Máme chrtici po všech stránkách úžasnou, s jediným problémkem, a tím je vztah ke kočičkám. Máme dvě, dříve byly postelové, nyní venkovní a kuchyňové, ale očividně tím trpí, že už nemají tolik mazlení jako dříve. Možná je to tím, že máme málo sil a málo času, možná jsme měli trochu smůlu na pejska (kočičky má neuvěřitelně zafixované, ačkoli všechna ostatní zvířátka ji nechávají absolutně klidnou), každopádně se nedaří a nedaří, pokroky jsou, ale minimální. Po dvou měsících u nás došlo k nehodě, chrtice ulovila kočičku (naštěstí obě přežily, i když ne bez komplikací, ale dobře víme, že příště už může být scénář drsnější, takže žádné příště nesmí nastat). Taky jsme zpanikařili, hnali Lucky k nám a chtěli chrta vracet. U nás nakonec zvítězila láska, která se za ty dva měsíce narodila a taky moje buldočí povaha. Chrta jsme na poslední chvíli nevrátili - další problém. Ale co tu hlavně chci napsat: nic není jen černé nebo bílé, zažila jsem tu situaci a chápu ty lidičky, jak asi přemýšleli: dát přednost té ztracené chrtí dušičce, nebo vlastní smečce, která tu byla o mnoho dřív a teď je totálně "rozhozená"? JAk k tomu přijdou? A sedne si to někdy? Nemusí - naše Bekina, naprosto bezproblémový a totálně snášenlivý pes dodneška Zuzku "nemusí" a to už je skoro půl roku. Ne že by jí něco dělala, ale vidím, jak Zuzka by se ráda kamarádila - třeba si chodí za Bekinou lehnout na pelíšek, položí si na ni hlavu, ale Bekina to chvíli strpí, pak se odtáhne nebo jde pryč. Raději bude ležet venku před barákem a je z ní tak trochu vyhnanec nebo odloženec. Tak je mi jí líto a zároveň i Zuzky, která hledá kamarádku. O kočičkách už jsem psala. Samozřejmě  bych mohla psát i pozitivněji - třeba společné výletové víkendy, pro všechny totálně fyzicky vysilující, nás myslím  úžasně spojují a přibližují. Ale to už zase odbočuju, chtěla jsem vás všechny poprosit: nesuďte prosím, pokud jste měli štěstí a tyto problémy ve smečce jste neřešili. Není to tak jednoduché, obzvlášť pokud vás vede snaha nikomu neublížit. A jak píše Terezka: PŘEDTÍM si můžete myslet, že jste sebelépe připravení, ale POTOM vás může leccos zaskočit. A nedá se to poznat na 100% předem. Fakt ne. A tím nechci nikoho nabádat k nezodpovědnosti, to v žádném případě.

V nějakém popisu psích plemen jsem četla, že greyhound je jemný, citlivý, inteligentní a temperamentní pes. Výstižné. Kdo není jemný, nebo nechápe jemné nuance v greyhoundím chování, ten nepochopí, že chrt je inteligentní. I mně trvalo několik měsíců, než jsem si povšimla. Došla jsem k závěru, že je to tedy pes spíše pro ženské, než  pro chlapy. Alespoň ten můj chlap ty drobné projevy "nechytá". Stačilo, aby na Zuzku zedvakrát "houknul" a ona se mu už několik týdnů vyhýbá, přestože si ji předchází, jak může. Lehne si vždy co nejdál od něj, klidí se mu z cesty ... asi 2 týdny se ním i odmítala jít venčit. Prostě je to ten "zlý alfa samec" :-)

Řekla bych, že spíše smutné povídání a příspěvky.  Určitě mnoho opodstatněných vět, chytrých myšlenek a úvah, s něčím můj souhlas, s něčím ne. Dnes jsem mluvila s jednou "čerstvou adoptivní maminou", povídala o pejskovi, je doma 14 dní, že vše fajn, že je úžasný a že prý jsem ji před adopcí tak strašila, co vše může být!!!!!  Nestrašila!!!!  Vždy si se zájemci o pejska povídáme o všem složitém, náročnějším, co může nastat. Já opravdu nechci být soudce, vyslovuji pouze svůj názor. O to je to pro mne těžší, že jsem Bonika viděla na vlastní oči, mezi mnoha pejsky /včetně mých dvou/. Ano , je mi ho líto. Jestliže nastane situace, kdy adopcí pejska není v naší dosavadní smečce vše podle představ i po několika měsících a rodina to nevzdá - ZUZKA - hluboce smekám. Ale nemohu prostě přijmout těch několik málo dnů jako verdikt, že to nejde. Vždy, když je v rodině nějaké jiné zvířátko /kočička, pejsek..../, apelujeme především na to, aby byl adopťáček s košem /ochrana zvířecího člena rodiny již zabydleného/, aby skutečně bylo dopřáno času /oběma/, trpělivosti /oběma/ a hlavně  citu/adopťáčkovi/. Svého pejska milujeme, rozhodneme se pomoci pejskovi, který bez nás nemá šanci na život, krásné.  Od tohoto okamžiku ovšem musíme být srozuměni s tím, že budeme milovat dva a lásku budeme mezi ně DĚLITt. Pokud máme byť jen stín pochybnosti, že ten druhý může okrádat toho prvního, nedělejme to. Oni si to nezaslouží. Možná někdo namítne, že se mi to mluví /či píše/, když jsem nepoznala, nezažila. Opak je pravdou. Takže, prosím, zvažte dobře, kdo je pozná a žije s nimi, ví, že jsou citliví a jemní, milující, ale zase spíše straším - může Vás to něco "stát". Pokud si nejste jisti, zda chcete dát, máte obavy, nechoďte do toho. Fakt si to nezaslouží.

Vyhrál jsem 7 000 000 $ (sedm milionů dolarů) v loterii powerball, nechal jsem si poradit od někoho, kdo mluvil o tomto skvělém kouzelníkovi zvaném Kněz Salami, osoba umístila na blog svědectví a poděkovala knězi Salamimu o tom, jak mu pomohl vyhrát loterii zasláním jeho vítězné číslo, byl jsem zvědavý a myslel jsem si, že je to všechno vtip, dokud jsem nekontaktoval tohoto kouzelníka, abych sám věděl, jak to funguje, protože jsem hodně utrácel za nákup losů a nikdy jsem nic nevyhrál. Kontaktoval jsem ho a řekl mi nezbytnou věc, kterou je třeba udělat, a já to udělal a řekl mi, ať počkám 2 dny, začaruje výherní čísla a pošle mi je, abych si zahrál, a skutečně mi dal výhru čísla hrát po 2 dnech práce na šťastných číslech, Věřili byste, že moje jméno bylo první mezi vítězi po hraní. Řekl mi (můj syn, vše, co pro mě potřebuješ, je zajistit, abys toto svědectví sdílel s ostatními, aby také mohli vyhrát v loterii a snížit chudobu. Proto sdílím toto svědectví se všemi, že pokud chcete vyhrát v loterii tímto způsobem vám online tipy nemohou pomoci, Priest Salami je jedinou odpovědí na váš problém s výhrou v loterii, protože je to pro mě obrovský dárek Kontaktujte Priest Salami ještě dnes a vyhrajte loterii jako já Priest Salami e-mail je purenaturalhealer@gmail.com nebo WhatsApp +2348143757229

Fast online loans under the most favorable conditions! 2% interest. Contact us via (Whats App) number:+917310847059 contact email id : sumitihomelend@gmail.com

Mr. Sumiti.

Fast cash offer for you today at just 2% interest rate, both long and short term cash of all amounts and currencies, no collateral required. Apply now for your instant approval and transfer. contact us now (WhatsApp) number +918131851434 sumitihomelend@gmail.com Mr. Damian Sumiti Mr. Damian Sumiti