článek ze dne: 17. 01. 2015
Zlatý nosan, pohodový, chytrý kluk, vždycky v dobré náladě. Když jsme si koncem loňského března Jacka brali do nově zrekonstruovaného bytu, měli jsme docela obavy, zda jsme udělali správné rozhodnutí - pomoci zrovna tomuhle nosánkovi. Rozhodně UDĚLALI! Dnes už se jen smějeme, když se naše návštěvy diví, že nevidí „stopy“ po psech. Bílé vymalované zdi jsou pořád bílé, nic není rozkousané, na konferenčním stolku můžeme nechat lidské dobrůtky bez dozoru(i o Vánocích – a že jich tam bylo) a kromě dvou místeček, košíku s plyšáky a míčky, misek v kuchyni a pár chlupů na podlaze (které jsou ale naší Cigy), je vše tak, jako by tu pejsci nebyli.
Jack se naučil čekat doma v klidu kdykoliv jsme pryč. Běžná pracovní doba mu nedělá žádný problém. Hodně překvapil, že to zvládá i když si naši Cigu občas bere maminka „na prázdniny“, někdy i na týden.
Miluje běhání, ale vystačí si i s procházkami – přes týden stačí 3 x za den. Na vodítku už dávno netahá jako dřív, hezky ťapká a vyhlíží psí kolegy. Jen ještě na některé štěká, ale nevrhá se na ně a i stačí ho obejmout a pak je ochoten projít i kolem cizího malého bílého. Naopak ty maličké, které máme v ulici bere úplně v klidu, dokonce stojíme s jejich páníky, Jack od nich dostane nějakou mňamku (Ciga samozřejmě taky) a v klidu čeká, než si vyříkáme ty lidské důležité věci.
V cizím prostředí se chová způsobně, užívá si obdivu i hlazení – obzvlášť od dětí, nebo si lehne a čeká. Když je šťastný - vydává svoje zvláštní mluvící zvuky - tak by si rád pořádně zaštěkal, ale má docela pronikavý hlas, tak ví, že uvnitř má zákaz.
Je tu samozřejmě ALE. ALE ŠPATNĚ JE, že je u nás už moc dlouho! Je to opravdu skvělý a poslušný pes, v únoru bude mít teprve 6 let, rád se učí nové věci, akceptuje člověka jako svého „vedoucího“ naprosto bez problémů.
Jakoušku moc Ti přejeme aby ji už konečně našel svoje doma NAPOŘÁD!!!