Zdravíme všechny příznivce chrtů a ostatních modifikací těchto supersportů se čtyřmi nožkami.
Jak ten čas utíká chrtím tempem a ta naše chrtí kráska je v našich srdcích už tři roky. A taky na gauči už má svůj vyležený důlek. Ano to je ten gauč, kam si po krmení odchází otírat ten svůj aerodynamický nos a který před každou návštěvou musíme maskovat přehozem, protože to "její teritorium" je fakt síla :-) Vyčištění pomáhá, ale pouze jen na dvě až tři krmení.
Oslavy jsme pojali navštěvou psího doktora, protože se princezně ucpala anální žlázka. To bylo utrpení, to se nedá ani popsat. Její vyčítavé pohledy naším směrem říkali opravdu vše. Po několika kontrolách s čištěním a za pomoci antibiotik se žlázka vrátila do normálního stavu a již je všechno dobré.
Dále si neodpustím molou a bezvýznamnou připomínku k její socializaci. Nemyslím tím naší smečku, ale dvě čtyrnohé psí kamarádky z okolních domů. Ta první je krásná německá ovčanda, se kterou se seznámily pokousáním čenichů :-) Byly z toho jen stroupky. Druhá "nejlepší" kamarádka je ukázková Ridgebacka. Namakaná, chlupy obráceně a poslouchá jen na ruské rozkazy. S ní naštěstí žádná konfrontace neproběhla, protože by ta naše byla "vejpůl". Zatím se jen zdraví temným vrčením, občas hlubokým štěkotem.
Krmíme barfem. Psici to chutná, prospívá a zarostli jí vypelichaná místa na těch namakaných stehnech. Celkově se jí zlepšilo zažívání, osrstění a je víc temperamentní. Když dostane větší kus, tak protestuje, že to přeci princezny takhle nejedí a tak nezbývá, než pstruhy naporcovat, ale na hrubo mleté srnčí s nastrouhanou mrkví, nebo okurkou je ideální.
Trošku se za to stydím, ale musím přiznat, že je dost rozmazlená :-)
Procházky pojímáme spíše ve stylu výletů a pokud není vlétě moc horko a v zimě zima. A pokud je opravdu pro chrta vhodné počasí, tak si to užívá, honí holuby a čenichá divokou zvěř a toulavý kocoury. Jako většině psů jí vadí, když myslivci střílí, bouřky a ohňostroje.
V létě trávila spoustu času na chatě, kde je veliká zahrada a možnost stopovat krtky a ježky, lovit zuby čmeláky a vosy, hrabat myši, ale i tak jsme jí museli občas vyhánět z gauče, který je uvnitř chaty. Ale každý den věnovala alespoň deset minut svému tréninku ve zběsilém pobíhání obrovsku rychlostí mezi jabloněmi a záhony. Krásný to pohled na zvíře, samou radostí smyslů zbavené :-) Vrtí, štěká a jako, kdyby se smála. Pak klasický chrtí odpočinek, který trvá zbytek dne :-)
Snad to máte s Vaším pejskem také tak, jako mi a přejeme všem dobrým lidem i psům mnoho dobrého do života.