Tak a první týden s blonďatou princeznou je za námi. Utekl jako voda, ale stihli jsme udělat spoustu malých pokroků. Nepřátelé ve formě plastových popelnic zmizeli, schody s opatrností zvládáme a venčení je ovlivňováno počasím. Prostě nepůjdeme dál, než je nutné k vyvenčení a zase zpět do pelíšku. Pelíšek je po týdnu úplně všude, kde je měkoučko a dobrý přehled o dění kolem. Postel naše, postel dcery a gauč
Co se krmení týče, tak nejsou žádné problémy. Opravdu miluje jídlo a nedělá rozdíly mezi krmením domácím, nebo z obchodu. Papání příjmá dobře a bez následných zažívacích problémů.
Během procházek poznáváme okolí i ostaní čtyřnohé kamarády, kteří jsou velice přátelští a nemáme ani jednu špatnou zkušenost a jsem za to moc rád, protože není tolik ve stresu a každou delší procházku (při pěkném počasí) si opravdu užívá.
Doma je to zlatíčko. Vždy někde podřimuje a jediné tři věci, které ji zvednou z pelíšku, tak jsou krmení, vaření a když se vrátí člen smečky. To se celá rozvrtí a hned běží zkoumat, co jí kdo nese dobrého. Ale je ráda i za podrbání. Samotnou doma jsme ji zkusili nechat už párkrát a kromě toho, že na naší posteli se otočila na druhý bok, tak se nic nezměnilo
Po příchodu vtění a láska a mazlení...
