Dnes to jsou 2 měsíce, co dorazil dočásek Pep do Česka. Od začátku bylo jasné, že to je komunikativní a milý nosan. K dnešku je to čím dál tím větší pohodář – připadá nám jako úžasná cibulinka, každý den z ní odpadne kousek slupky a je vidět lepší a lepší vnitřek :o).
Bezkonfliktní, milý, radostný a zároveň trpělivý pejsek. Naučil se povely - lehni, sedni, na místo, ke mně, čekej – žádný problém. Na vodítku, čistota i venčení na jedničku! Rád papá, ale jídlo nekrade, stačí říct důrazně NE a žebrání vzdává a jde na místo. S naší domácí „psí učitelkou“ Cigou je v pohodě - cestují spolu v kufru v autě, misky vedle sebe… Doma vydrží bez potíží – jen když byl pár dnů doma sám bez Cigy, tak jsme na kameře viděli, že chvilkami zaplakal, ale nijak hlasitě – a i to se časem zlepšuje. Naši sousedi (ve vedlejším bytě máme paní na mateřské, která je i přes den doma a poctivě referuje), tvrdí, že je klid :o).
A je to i humorista – někdy se tváří hodně vážně, jen špička ocasu mu malinko zakmitá a pak si začne pohazovat některým ze sady plyšáků, naskládá si je - nejlíp postupně všechny, na místečko (občas i do postele) a čeká, až mu je Ciga začne brát… A pak už nastává dělení, Ciga vždycky potřebuje zrovna toho, který se Pepovi zrovna teď nejvíc líbí – a on, gentleman, jí ho pokaždé nechá a vrhá se na jiného… Taky se mu moc líbí děti, vrtí ocasem pokaždé, když nějaké potkáme – malé i větší, užívá si jejich hlazení. I ta šílená vedra zvládal - určitě líp než dočasní páníčci :o(.
Happy Pepi mu opravdu sedí. Díky nosánku – jsi sluníčko!!!