(Autor blogu:
katea |
Zobrazit přehled článků blogu)
Mex a její dlouhá cesta za šťastným domovem ...
článek ze dne: 01. 07. 2013
Vše začalo v sobotu, když si pro mě do Humpolce přijeli noví "rodiče". Byla jsem hrozně smutná, vůbec se mi s nimi nechtělo, asi jsem tušila, že mě čeká dlouhá tříhodinová cesta v autě. Nakonec mě tedy přemluvili, abych nastoupila do auta. Zjistila jsem, že je to vlastně fajn a můžu se vzadu na sedačkách pěkně sama rozvalit. Udělali jsme si vždy pauzičku, abych mohla protáhnout své dlouhé nožky. Konečně jsme dorazili domů, třetí patro mi tedy dalo zabrat, ale nahoře na mě čekala odměna:-) Zjistila jsem, že být jedináčkem není vůbec špatné, nesmím žebrat a ležet na posteli a na gauči, ale když není nikdo doma, stejně si na postel vyskočím a pěkně si to užívám. Doma dostávám samé dobrůtky a už znám všechny parky v okolí, na zahradě už jsem všem ukázala, jak umím rychle běhat. Také už tu mám pár psích kamarádů, jen ti ptáci v parku mi nedají spát, stejně jednoho z nich jednou chytím, až se nebude nikdo dívat ... Děkuji za azyl a zdravím rodinku do Humpolce. Mex (dříve Maggie)
Komentáře k článku
Terezka Praha
(nic, 02. 07. 2013)Kraska, uz se vali na zadech, tak to je videt, ze je v pohodicce:))
Zdravíme Mex z Humpolce
(Lucie, 07. 07. 2013)Zdravíme Mex! Jaký má pěkně velký pelíšek. :o) Je nám po krásce smutno! Ale je vidět, že se má dobře. Tak ať Vám dělá jen radost a Vy jí také! :o)))
(Marta, 07. 07. 2013)Milá Megginko, to je dobře, že se ti v novém domově líbí - a neboj, do vyšších poloh se propracuješ - až začne k podzimu při zemi pofukovat, tvoji lidé budou rádi, že je na gaučíku nebo i v posteli přihříváš ;-).
Mějte spolu krásný život, rodinko :-)
Napsat nový komentář