Emmička
(Autor blogu:
Emmička |
Zobrazit přehled článků blogu)
Emmička
Emmička dělá pokroky
článek ze dne: 16. 05. 2013
Emmička je moc šikovná dámička. Dělá celkem pokroky v chození po plovoucích podlahách. Do ob. pokoje jsme zrušili deku - Emmička ten kousek projde někdy bez zaváhání, jindy se zastaví a uvažuje přejít ? nepřejít? No tak tedy přejít no. V předsíni jsme pořídili malé běhouny, aby se jí tam líbilo, takže chození je celkem v poho. Jen to venčení se zlepšuje trošku pomaleji než jsme čekali. U Bastíka jsme zvyklí , když se řekne veneček tak to je najednou radostí plný dům. Emička zprvu je štěstím bez sebe, ale pak ji něco bleskne hlavou, zalehne do pelíšku, musíme ji prostě buď vynést ( manžel a syn) já ji neunesu tak za vodítko a pod přední packy se sní přetahuji až ji tedy dojde, že nic nenadělá a jdeme. Asi na to vůbec nebyla zvyklá, Venku jde na malou, na velkou a hned by šla domů. Skloní hlavu kouká a stojí, někdy stačí trošku popotáhnout a jde dál. Jako by měla strach , že ji necháme venku a nikdy ji už domů nepustíme. Je to prostě naše malá dupka. Po ukončení trucování je venčeníčko nádhera. Když se vracíme z práce, tak to vítání je úžasné, ocáskem demoluje co ji příjde do cesty. Lítá jak mladice.
Bere nám ruky do tlamičky a píská jak malá veverka. V pelíškování je úplná přebornice.
Na závěr musím jen dodat, že Emmička je naše sluníčko. Pomaličku, ale jistě odbourává následky z minulosti. Asi tím, že je mnohem starší než ostatní adopťáčci, tak ji bude mnohem déle trvat , než zapomene na jednání a zacházení původních majitelů. Emmička je ale dámička, která se jen tak nedá a společně se stím poperem. tomu věřte.
Komentáře k článku
(Petra, 16. 05. 2013)A kolik je Emmičce? Ono to všechno chvíli trvá, ale jak se na vás těší a vítá vás, určitě už ve vás má velikou důvěru a to ostatní přijde časem. Je krásné, že jí dáváte tu šanci..
Petře
(Emmička, 17. 05. 2013)Emmičce jsou čtyři roky.Včera proběhlo odpolední venčení nádherně, žádné trucování. I dnes ráno se dokonce ven těšila. Máte pravdu , chce to jen čas a trpělivost a toho máme na rozdávání. Takže Emmičko jen tak dál.
(nic, 17. 05. 2013)Dobrý den, zdravím Vás i Emmičku. Čtyři roky nejsou moc. To je holka v nejlepších letech.:-)) My si adoptovali chrtidlo, který mělo sedm let a druhý jako šestiletý. Pejsan (starší) nikdy neměl problém, všechny vítal, ven chodil hned zpočátku celej rozradostněnej. Fenka byla vždycky plachá, cizích se bála a bojí doteď. Doma je uvolněná a spokojená, ale venku to bylo ze začátku dost těžký. Bála se lidí s holí, dětských kočárků a dětská kola a odrážedla - to byl úplný horor. Plašila se na vodítku jako koník, ocásek mezi nohama, chtěla utéct směr domov. Teď už je to o 100% lepší, ale doteď se z venku těší domů, kde má svůj klid... Tím jsem chtěla říct, že to je taky dost o povaze jednotlivýho pejska.
Nicméně Vám přeji krásné a šťastné chvíle, které budou následovat.
Já a celá rodina adopcí chrtů získala dvě úžasně věrné, něžné a vděčné psí duše, které jsem kdy měla.
Posíláme pohlazení Emmičce.
(Lucky, 17. 05. 2013)Zdravím do Emmičkova :-)
Jak už bylo řečeno, čtyři roky na adopťáka, konrétně na greyhounda, není mnoho, je to zcela běžný věk, kdy se tito pejskové dostávají do adopčních programů. Toto nyní píšu spíše pro budoucí majitele: je opravdu rozdíl mezi pejskem, který byl vymazlený doma a vysloužilým greyhoundem, který prošel určitou rutinou v Irsku (ne vždy pěknou, ale každopádně dosti pravidelnou a přísnou rutinou). Je nutné brát v úvahu, že nabourání rutiny, ač třeba nijak úžasná nebyla, psa znejistí. V žádném případě nejde o trucování. Je to nejistota.
Pro Emmičkovce: Prosím nenoste ji. Zkuste na to jít cestou pamlsků, pozitivní motivace, odměn a pochval. Věřím, že Bastík, jako zkušený pan domácí pomůže Oni opravdu mají snahu dělat věci dobře, ale zkusme si představit, že nám, lidem, kteří ROZUMÍME slovům i souvislostem, by se ze dne na den zaběhaný život změnil o 180 stupňů a byli bychom najednou ve zcela neznámém prostředí, kde by většina věcí byla prostě jinak, než na co jsme zvyklí - i my bychom byli nejistí.
Ano, věřím, že spolu se s tím poperete. Pomalinku, trpělivě, s láskou :-)
děkujem za komentáře
(Emmička, 21. 05. 2013)Děkujem za Vaše rady. Říká se, že každá rada nad zlato.U naší Emmičky to platí zvláště. Dnes ráno proběhlo venčení třeba zase na jedničku. Jelikož se manželovi ráno ( kolem púl sedmé) než se dostali ven párkrát počůrala, uznali jsme, že budu venčit i já (cca kolem 5,15 hod). Přiběhla za mnou z postýlky, protáhla svoje krásné tělíčko a šupky dupky ven. Úplná nádhera. Pochvala samozřejmě byla veliká. Venčení je tak brzy ráno sice jen krátké, ale byla spokojená, prostě šikulka. Máte Lucko pravdu, není se co divit jejímu chování, změny, které ji potkaly, jsou obrovské. Pamlsky moc nezabírají, když ji přemůže strach a nechce ven, je apatická k mazlení i pamlskům. Skloní hlavu a jakoby čekala výprask, nebo tak něco. Jak já říkám, Emmička je dámička s velkým srdíčkem, ale malinkatou dušičkou. Doma si je jistá,užívá si pelíškování a mazlení plnými doušky. Bude to ještě asi nějakou dobu trvat, než bude pro ni venčení to pravé ořechové. V Emiččiném světě zatím kolisti, kočárky a kolečkové brusle = bubáci, prostě namají co dělat. A těch je kolem na Emmičku hodně. Když výjdeme ven, tak se hned snažíme co nejdříve se dostat z dosahu těch Emmiččiných bubáků a jdeme mezi zahradami dolů na Lučinu. I Emmička už ví kudy a táhne o sto šest. Další pokrok je, že už jen málo kdy se venku zastaví a řekne si,tak a dost nikam nejdu. Emmička miluje vysokou trávu. Takové poleženíčko v trávě, jejda to je ale něco. Když ale pak ležíme co 5 minut??.... No prostě, když si Emmička něco zamiluje neví , kdy přestat. S Emmičkou těch sedm týdnů uteklo jako voda. Užíváme si každičký den. Je velkou pravdou, že jeden psí kamarád je super, ale dva je mnohem víc. No zatím dva určitě stačí. Když se semele mazlení, a to se semele dost často, tak mám bohužel jen dvě ruce. Tulí se oni, tulím se já, Bastík i mrčí, Emmička jen odfukuje , já jim něco něžného šeptám do oušek, no řeknu Vám je to slast, kterou je těžko popsat, ale kdo máte psí kamarády, víte o čem mluvím, vlastně píšu. Všem adopťáčkům přejeme hodně hezkého počasí na venčení a málo bubáků kolem.
Napsat nový komentář