Milí kamarádi,
včera mě naši vzali na chalupu,abych se trochu proběhla po zahrádce a užila si jarní sluníčko. Stavili jsme se po cestě na kafe a jak tak chytám lelky, najednou koukám - proti mně si to štráduje krásný urostlý pan grey v černém fráčku. Hned poznám bývalého závodníka, to dá rozum. A vedle něj se nese ještě taková drobná galga. Naši se hned vyptávali těch lidí na druhým konci vodítka, odkud jsou a tak, no galga je prý doma už dlouho a mladýho si zrovna vyzvedli, sotva přijel. Čuchnu a je mi jasný, že se sice tváří jakoby nic, ale je v něm malá dušička. To znám, taky jsem to zažívala. Zkouknu tu jeho smečku a vidím, hodný lidi, nová ségra na něm může oči nechat, tak mu povídám, ať nevyšiluje. My co máme svoje doma, nemusíme se ničeho bát. A že je nás už spousta. Když jdeme s našima na procházku a s někým se zakecáme, tak každej se hned zajímá, co a jak, protože už o těch v Irsku slyšel. No a já si jenom moc přeju, aby všichni odložení a zachránění kamarádi našli dobrou rodinu. Takže vy nováčci, které si už někdo vybral, nebojte se, bude jenom líp. To mi můžete fakt věřit.
Vaše Skylor, která je doma právě šest let
