Skylor je dva měsíce doma a … není o ní moc co psát. Tedy, neodehrávají se tu žádné pozoruhodné příhody, žádná dramata, která by stála za zaznamenání pro čtenáře blogu a budoucí generace.
Skylorka je prostě naše. Dávno jsme si zvykli na její rozměry a už nelomíme rukama a neobracíme oči v sloup, že jsme si pořídili do panelákového bytu koně. A ona pochopila, že nás má napořád.
Především má napořád svůj gaučík, na kterém spí v noci a rozvaluje se na něm, když jsme doma. Ovšem taky svůj pelíšek, kde čeká přes den na náš příchod. Neomylně také vytušila, jak dekorativně vyhlíží na perském koberci před televizí, kde zaujímá elegantní pózy a po očku sleduje, jestli jsme si všimli, jak je krásná.
Delfín k ní přes pokročilý věk zahořel vášnivou, leč neopětovanou touhou, kterou jí dává najevo neustálým pronásledováním a očucháváním. Skylor jeho projevy přízně ignoruje. Svou lásku si schovává pro lidi.
Její láska je drsná, ale upřímná. Příchozímu by nejraději skočila do náruče. Když jí to není dovoleno, alespoň mu vlepí mokrý polibek.
Je velmi čistotná. Dbá nejen na hygienu svoji, ale i celé rodiny: před spaním se vždy snaží všem lidem vlastním jazykem zkontrolovat, jestli si dobře vyčistili zuby.
Má přehled o stavu domácích zásob a dohlíží na obsah nákupních tašek. Ochutnává a schvaluje nejen jogurty, šunku a sýry, ale občas si ráda dá i kousek jablíčka.
K jejím privilegiím patří tři až čtyři vycházky denně, na nichž lze potkat různé tvory: holubi (nezájem), školní děti (zajímavé, jen pokud mají v ruce svačinu), ježky (úžas), opilce (tak těm se radši vyhýbáme), yorkšíry (nedalo by se to ulovit? A jó, to bude taky pes!) a tramvaj (boží!). Žádné bubáky nemáme, ani venku, ani v bytě. Skylorku překvapil snad jen zapnutý stropní ventilátor – nejprve se té točící vrtule lekla, ale když si ji prohlédla, tak už si jí nevšímá.
Skylor jednoduše svůj závod o to své „doma“ vyhrála.
A my jsme vyhráli ji.
Skype: Spojte se s námi
Skylor
(Autor blogu: Betty | Zobrazit přehled článků blogu)Po dvou měsících
článek ze dne: 01. 06. 2013
Komentáře k článku
Jé, tak to gratuluji...že už se nebojí..náš koník v paneláku se snad ani vůbec nebál..je to takový zdivočelý koník..darebák a ňuŇánka taky hraje dobře, když se to hodí :-). Tak třeba se potkáme někdy, až se nám počasí umoudří...Opatrujte se a mějte dobře *
Napsat nový komentář
Aktuálně
Chrti v nouzi
materiály na podporu adopce
Zde si můžete stáhnout materiály pro propagaci:
Děkujeme :-)
