Takhle nějak .......
Nástěnný kalendář vznikl ve spolupráci se Základní uměleckou školou Vranovská v Brně. Škola v roce 2024 oslavila již 100 let od svého založení. V současné době nabízí vzdělávání ve 3 oborech - výtvarný, hudební a taneční. Focení probíhalo se svolením paní ředitelky Mgr. Bronislavy Schoříkové na zahradě ZUŠ a děti se zde prezentovaly nejen ve svém uměleckém zaměření, ale i dalších mimoškolních aktivitách a zájmových činnostech. zusvranovska.cz
Fotky vytvořil mladý fotograf Pavel Hermann z Moravského Krumlova. Miluje zvířata, pohyb a dobré lidi. Proto zvířata také často fotí. Jak sám říká: "Zvířata nám mnohdy ukazují, co je v životě opravdu důležité. Často nám na naší cestě dělají společníky spoustu let a zažívají s námi šťastné i smutné chvilky." Sám má pejska, křížence středního vzrůstu Buddyho, který mu je skvělým parťákem. Fotografovi patří náš obrovský dík za čas, energii, trpělivost a preciznost, kterou nafocení kalendáře věnoval. facebook.com/hermiphotofotograf
Stolní kalendář jsme opět zaplnili snímky z vašich rodinných archivů. Za vynikající spolupráci na vzniku kalendářů děkujeme grafičkám Pavlíně Tesařové a Leoně Černotové.
Cena nástěnného kalendáře ve formátu A3 je 300,- Kč.
Cena stolního kalendáře ve formátu A5 je stejná.
K ceně kalendáře je třeba připočítat cenu za dopravné a balné, která je ve výši 90,- Kč.
Kalendáře budeme distribuovat prostřednictvím Zásilkovny. Nepotřebujeme tedy vaši doručovací adresu, stačí si níže vybrat výdejní místo, které máte nejblíž a které vám nejlépe vyhovuje pro vyzvednutí balíčku.
zasilkovna.cz/pobocky
Objednávky s typem kalendáře, počtem požadovaných kusů, vaší e-mailovou adresou, telefonním číslem a vybraným výdejním místem
zasílejte na chrtiaukce@seznam.cz.
Objednávat můžete za 3, 2, 1... TEĎ! 🙂
Takhle nějak .......
Uf...a že chrti sú mierumilovné stvorenia
To máte akého tigra? By som sa teda moc bála :)
Tie foto nemajú chybu.
Je vidno že je šťastná.
Je to opravdu divožka a ještě nám dá zabrat :-) Snad se nám ji podaří trošku zkrotit .Zatím nejhorší je kousání všeho, všude ,každého a pořád :-(( Hodně rozhýbala naši spíš klidnou a tichou smečku , a korunu tomu dala svým nadšením pro sníh :-)) Já a Buddy se totiž zimu snažíme prospat medvědím způsobem a radujeme se v letních třicítkách, uvidíme co Berry na to. Fotky jsou upozorněním pro každého, kdo věří tomu , že chrt se jenom povaluje na gaučíku a venku našlapuje opatrně sněhem a bez kabátku nedá ránu. Chyba!!!! Takový jsou ridgebaci a ne chrti :-))))
A babičko ... proč máš tak velké uši? ... a proč ... máš tak velké .. zzubyyy???
To není pes, ale převlečenáá saň:-)) Zuby kam se podíváš:-) To je teda síla a já se zlobím na Logana, když mě všehovšudy dvakrát štípl do nohy a do žeber....ta Vaše princeznička je rozhodně drsnější a zábavnější:-) Prostě miláček, že? :-)))
Zdraví Silvie a Logan
Drsná je, zábavná a miláček podle toho co zrovna zničí. Nesmím moc myslet na to, že jsem se vzdala štěněte po Buddym abych si ušetřila ty nervy s výchovou štěněte Princátko máme, ale princezna k němu zatím nevyšla , ale zázraky se dějí, třeba ji z té ďáblice vychováme. Pokud nás tedy ty tesáky nechají přežít.
Drsná je, zábavná a miláček podle toho co zrovna zničí. Nesmím moc myslet na to, že jsem se vzdala štěněte po Buddym abych si ušetřila ty nervy s výchovou štěněte Princátko máme, ale princezna k němu zatím nevyšla , ale zázraky se dějí, třeba ji z té ďáblice vychováme. Pokud nás tedy ty tesáky nechají přežít.
Tedy Věrko, ďáblice. Inu, i chrtík může vyčnívat z davu neboli "bílá vrána" Jinak si lámu hlavu nad tím, že Vám stojí ještě knihovna Krásné fotky, v tom sněhu nádhera. Přeji moc radostí s pesánky a trošku méně toho blbnutí. Ostatně, moje zlatíčko taky někdy dokáže pěkně vyvádět, byla celkem výstižně nazvána pekelnicí Alespoň je s nimi veselo. Mějte se všichni moc prima. Kája
Knížky ji zatím nezajímají, asi usoudila že na čtení má ještě čas , zato moje prstýnky, propisky , pásky.,kytky......Nejhodnější je na procházkách na vodítku, jenže na to člověk nemá tolik času . Je učenlivá i když trochu palice tvrdohlavá, ale pokroky jsou. Nu a ta divokost , naštěstí nebydlíme v paneláku, tak ty rány nevadí jen se trošku bojím úrazů . Ještě pořád jsem nedostala odvahu nechat ji ani pár minut bez dozoru, natož odejít třeba na nákup. Pokud máte někdo nějakou radu tak sem s ní. Jen mi neradte že mám z útulného domova udělat holobyt, to nechci
Podobnost čistě náhodná..... "Propisky ano, pásky ano, kytky-no jeje, ty můžu, dokonce jsem si jednu stáhla ze stolu a schovala pod pelíšek /i s květináčem/, heč!!, knížky, časopisy-taky ujde, nejraději do pelíšku, pak hlavně boty!!!!! - můžou být !!!, svetry, trička, ponožky - taky oblíbené, taky jsem zvládla adventní věneček, nebyl k jídlu, tož jsem aspoň okousala šišky a totálně naporcovala svíčku na x kusů, líbí se mi prostírání ze stolu....... " A moje milá feňulka by mohla pokračovat hodně dlouho, už jsem ji raději poslala spát Tak Věrko, nedělám si legraci, mohla bych pokračovat místo ní mnoha dalšími příklady. Ale s humorem to beru. Holobyt nemám, nicméně jsou osvědčené metody, co opravdu před odchodem schovat, nestojí to za to. Ty odchody určitě ano, zkoušela bych to skutečně velice krátce a postupně prodlužovala. Začít s odchodem do jiného pokoje. Možná Vás opravdu překvapí a nebudou žádné "demolice". Hlavně je dobré, abyste poznala, co ji případně nejvíce zaujme v době Vaší nepřítomnosti a pak systematicky vedla k tomu, že tyhle věci NE!!! Úmyslně je nechávala v dosahu. Já třeba úmyslně nechávala v mé přítomnosti na stole prostírání, to ji velice zajímalo, dvě zcela rozškubala, když jsem nebyla doma, takže jsem schovávala a jakmile jsem přišla, dala jsem jej na stůl. Pokukovala, zkoušela, ale NE, NESMÍŠ stačilo. Dnes si toho nevšímá. Prostě občas něco nevyjde, učíme se znova. Každý pesan je v něčem záviděníhodný, v něčem zrovna ne příliš super, taková dobrá vlastnost, jiná méně, nu což, každá bytost je jedinečná, osobitá, determinována prostředím, výchovou, geneticky, pejsky nevýjímaje. Tak nějak to vnímám, je to o vzájemné komunikaci a interakci mezi lidmi, mezi zvířaty, mezi člověkem a psem. Tihle chrtečci jsou úžasní také proto, jak se snaží a jsou vnímaví, jak se učí.
Berry bohužel kouše dřevo , tedy nábytek a nezastaví se ani před skleněnou deskou stolu. Trpělivě zakazujeme,ale nutkání kousat je prostě zatím větší. Jistota je zatím jen s náhubkem .
Samota
No ono je to tak, že když odejdu do jiné místnosti ,tak jde hned za mnou a to i když si myslím že tvrdě spí. Což tedy nespí, ona je totiž z těch co nikdy nespí, oproti klukům, kteří přes den spí tak osm hodin,Berry tak dvě maximálně a v noci to je zatím taky složité.Kluci zalehávají kolem dvacáté a spí do sedmi.Berry zalehne s nima, ale už ve 23 stává ,pak usme kolem jedné a vstává zase tak kolem čtvrté .Zatím věřím , že je to ještě pořád otázka času a zvyku .
Ještě k té samotě, zatím trénujeme ,že jsme obě v místnosti která má zavřené dveře, což Berry nesnáší.Okamžitě dveře kouše a skáče na ně tak dlouho pokud je neotevře. Takže nechat ji v jiné místnosti a zavřít nepřipadá v úvahu. Zatím trénujeme s košíkem aby nemohla kousat a na skákání rázné ne.Úspěchem jsou zatím pouhé minuty .Bohužel to samé je s okny,kde je riziko úrazu daleko horší.Navíc kousání a skákání je doplněné mohutným štěkáním.
Chce být pořád venku ,mám pocit že je jí doma teplo,nevím. Ale venku na zahradě lehne do sněhu a je schopná tam být hodiny.
Berry se v kousání bohužel nezastaví ani před dřevem a sklem.Takže nábytek ....prostě zatím bez náhubku nelze a jinak samozřejmně důrazné Ne. Ale zatím je vášeň okusování větší než snaha poslechnout.
Samotu trénujeme jen velmi pomalu.Berry totiž nesnáší zavřené dveře a okna. Snaží se je za každou cenu překonat. Kousáním,skákáním a vše doprovázeno mohutným štěkotem. Takže zatím jsme spolu v jedné místnosti kde zavřu dveře, dám ji náhubek a skákání a štěkání se snažím eliminovat zákazem. Pokud se venku něco šustne okamžitě řeší okno stejným způsobem, což je velmi nebezpečné. Zatím zvládáme pouze pár minut.Když dveře otevřu tak i když třeba usne a já jdu do vedlejší místnosti,tak jde hned za mnou. Spánek je zatím slabá stránka.Berry spí tak dvě hodiny přes den a pět vnoci. Kluci naopak spí večerod osmi do rána do půl sedmé , pak jak jsou zvyklí že jsme v práci tak po raním venčení opět spí až do tří hodin. Doufám že zatím je to ještě pořád otázka zvyku a času.
Nevím , ale pořád mám pocit že je ji lépe venku a žej e ji doma teplo. Venku na zahradě si klidně lehne do sněhu a jeschopna setamválet celé dopoledne.Jenže sama tam být nemůže a v téhle zimě to stejně není možné.
Zde si můžete stáhnout materiály pro propagaci:
Děkujeme :-)