Tak , Bayenku máme v autě a jedeme domů.
Na jedné straně radost ze zachráněné dušičky, která se už může těšit na nový život , radost z toho , že Baya vypadá celkem vesele a zdravě , na druhé straně určitý šok .
Kdo četl mé předchozí blogy a viděl fotky fenek o jejichž adopci jsme uvažovali, při pohledu na Bayu asi pochopí
Nevezeme si domů drobnou ,hladkosrstou , klidnou slečnu.Vezeme si domů sotva roční , velkou , temperamentní holčičku s chlupatým kožíškem.
Jsme doma. Seznámení s kluky necháme na ráno. Baya je relativně v pohodě, prochází se, očuchává a pije a pije. Je neuvěřitelné, že po tak náročné cestě nejeví známky únavy. I když,možná je to jen zdání ...
Manžel s ní zůstává a já jdu kouknout na kluky a trochu se prospat.
Spánek, tak to byla jen naivní myšlenka. Ležím a přemýšlím. Jak tohle dopadne..Jak to zvládnu . Je veliká a má chlupatý kožíšek . Nevejdou se mi do auta, asi je nezvládnu na vodítku co když manžel začne kašlat .........
Zdá se vám to sobecké ? kruté? nedůležité ? Nesouhlasím. Jde přece o závazek na dalších pár let .Nemá smysl to tady řešit a vysvětlovat. Je potřeba si věci v hlavě urovnat , zavřít dveře za tím co byl očekáváno a jít vstříc nové realitě.. Čeká nás spousta nečekaných úkolů.
A co je nejdůležitější - je tu přece tvoreček , který nás potřebuje .Bude to jinak, bude to složitější , snažím se poprat se s tím a vypudit všchny negativní myšlenky.
Naštěstí mi v tom pomáhá sama Baya
Naštěstí manžel a Baya to je láska na první pohled.
Naštěstí nepřicházejí žádné výčitky .
Seznámení s kluky
Jedeme do naší kousek vzdálené oplocené zahrady , kde proběhne první setkání s kluky. Manžel bere do svého auta Buddyho a Gucciho , já si nakládám Bayu.
Setkání ale proběhne velmi v klidu, kluci nejprve nahánějí hrůzu, ale pak už vrtí ocásky. Lítání nebere konce .Buddy se sice bojí, ale on si zvykne. Doma je to pak trošku horší. Gucci nechce pochopit, že bude tahle slečna pobývat s náma i uvnitř domu , takže vrčení a občasné výpady nás neminou.
Jinak je Bayenka kouzelné stvoření. Během neděle zvládne chůzi po schodech a to nahoru i dolů, dá si voňavou koupel , a krásně a s chutí baští všechno ,co je v jejím dosahu , takže všechno. Spí nejraději natažená na holé podlaze , zbožňuje pohled z okna, dovádí s hračkama a pošťuchuje kluky. Nesnáší zavřené dveře a reaguje na veškeré zvuky,nikoliv bázlivě,ale hodně zvědavě až divoce.
My lidé ji zatím příliš nezajímáme. Jen občas v nestřeženém okamžiku mi zezadu či ze předu hupsne na ramena.
První úkol
- naučit se slyšet své jméno.Volám Bayo - přiběhne Buddy . Bájo,Báďo jak to opravdu zní, asi nebude příliš praktické a tak volíme změnu jména. Kupodivu je to velmi rychlé a od teď máme doma slečnu Berry častěji řečenou Berušku.
Berry, ačkoliv je docela divoká a na první dojem veselá holka ,má ve své hlavince asi pořádný zmatek.Ostatně ,vy zkušenější už to znáte. Nejlépe se cítí se psy, venku na zahradě. Doma přemýšlí kudy ven, občas bez výrazu bloumá bytem, krčí se, když ji chci pohladit, bojí se uzavřených prostor a nejhorší jsou noci. Zabrat a zklidnit se nedokáže ani přes den natož v noci. Pořád ve střehu. Krom šrámů na duši nacházíme i ty na těle. Je jasné že za svůj docela krátký život už chuderka pár ran schytala.
Veterinář
- hned v pondělí jedeme na vyšetření, protože Berry má úplně temně červené oči. Dostáváme kapičky,pan doktor provede i základní vyšetření. Upozorňuje nás na rozsáhlý zubní kámen a doporučuje časem jeho odstranění , s tím že na tohle už nic jiného nepomůže /mimochodem dnes ,po dvou sežvýkaných kostech, je jasné že žádná narkóza a čištění nehrozí /.
Doma
- ničíme a koušeme co nám přijde do cesty , skáčeme na televizi,na okno,na stůl. Nevadí , Berry je nesmírně učenlivá a tak zákazové povely odbourávají hezky jednu neřest za druhou. Víme, že hned to nebude,ale je to na dobré cestě. Co ještě řešit neumíme jsou jakékoliv zavřené dveře a samota. Občas je nějaká loužička, ale to nic.
Venku
- venku máme jediný problém ,a to s Beruščinou divokostí se kterou se vrhá na kluky . Poslední rozthaný kabátek Buddyho mě donutil začít takhle na volno dávat Berušce košík. Bohužel se v tu chvíli zase docela zarazí, takže divokost je ta tam. Běhá ráda, zatím nechává Buddyho vyhrávat,ale kdoví za pár dnů...
Na vodítku nám několikrát vyskočila z postroje, ale pokud se nevyleká chodí krásně .
Po týdnů u nás
Beruška je nejen krásná, ale strašně učenlivá a já pořád nějak nemůžu pochopit, jak může někdo takto mladou ,zdravou a inteligentní fenku odsoudit k smrti . Je neuvěřitelné, jak rychle dokáže věci pochopit a jak už po týdnu zvládá chod naší domácnosti..Přesto, že se učí věci zcela od začátku,je to úplně jiné než když vychováváte štěně.Ještě nás čeká spousta práce, ale určité úspěchy už máme.
Berry reaguje na své jméno, krásně se venčí na zahradě, umí povel sedni -myslím že na první týden víc než dobré. Už umí přijít na sedačku a přitulit se, v klidu si lehnout vedle Buddyho a nekousat ho,prospat celou noc na jeden zátah a mnoho dalších drobností.
Co je zatím problém - jízda autem, skákání na všechny a na všechno, divokost hrátek pokud je na volno,přivolání
Máme ale spoustu času na hledání řešení , na učení ,na vzájemné se poznávání a pochopení
Jednoznačně nám nejvíce velmi pomáhá metoda doteků podle Lindy Tellington , dále pak také znalosti načerpané na výchovných a výcvikových víkendech v Herolticích a uplatňování Konejšivých signálů dle Turid Rugaas
O tom jak nám to spolu v naší smečce jde zase příště
.
.
Kája
