(Autor blogu:
Cirilo |
Zobrazit přehled článků blogu)
4 měsíce v novém domově
článek ze dne: 14. 12. 2012
Ciril a jeho pokroky:-)
Když se dnes zamyslím nad pokroky Cirdy, myslím tim samozřejmě tu psí psychologickou stránku, nějaký ten pokrok v povelech, protože nechodíme na výcvik, máme cvičiště a bojiště doma:-))
Opravdu jsme pokročily k lepšímu, z toho uzlýku nervů se stává opravdu sebejistý a až vznešený pes, samozřejmě i já chápu jeho počáteční nejistotu a sebevědomí na bodu mrazu, není nic příjemného když Vás vezmou zničeho nic od dočasné rodiny a vše začíná na novo.. Znovu strach, nejistota........
Nové prostředí, nový lidé, zažili jsme i neklidný spánek, takový ten, co pes skoro vůbec nespí a sotva se něco šustne jsem hned na nohou.
I mi lidé občas známe podobnou náladu a není to příjemné.
Dnes už náš revír neboli teritorium, obcházíme s jistotou, někdy dokonce s radostí a ocáskem radostně zdvihnutým, ačkoli pejsků tu je dost, s některými si už i umíme a chceme hrát, pobíháme a radujeme se z pohybu, i když občas si zahrajeme na stopaře a chodíme s tím černým knoflíkem u země a pátráme po stopách psích kamarádů, které jsme minuly.
I doma je zábava, poznáváme nové věci a naši oblíbenci jsou samozřejmě plyšáci malé paničky a potom uzel, ten koušu a pohazuji si sním nejraději i když mi ho občas panička někam schová při úklidu. Mojím oblíbeným místem na spaní je gauč nebo postel, samozřejmě co nejblíž paničce, co kdyby chtěla jít na procházku beze mne, ale úzkost ze samoty už také takovou nemám, vydržím už sám doma skoro dvě hodiny a panička mě léčí takzvanou hudební terapií, nechá mi zapnuté rádio a nebo televizi a já potom nemám pocit, že jsem doma až tak úplně sám...........i když ze začátku z úzkosti jsem paničce zlikvidoval kus botníku ale to zvýkání mě nějak uklidnilo, jinak jsem nic neprovedl, jen poškrábal dveře, chtěl jsem si otevřít, ale stejně to nešlo, nemám takový ten kovový předmět co panička do dveří dává, když je otevírá. Dnes už vím, že se panička ke mě vždy vrátí a proto spávám už v klidu na gauči a nebo v chodbě v pelíšku a hlídám co mi panička přinese..........
Za Cirilka i za rodinu přejeme CHVN a všem dlouhým nosům, krásné Vánoce a nějaký dáreček pod stromkem
Ciril, Petra s rodinou
foto: Cirilo Kde mám konec
foto: Cirilo Už mě zase fotí, budu se muset lépe schovat:-)
foto: Cirilo Malá panička si staví bunkr a já musím spát na křesle
foto: Ciril Poza pro foto
foto: Cirilo Občas si i já na paničku otevřu ústa
foto: Cirilo Kamufláž za zebru
foto: Cirilo Venku bylo ještě pěkně
Komentáře k článku
(Terezka Praha, 14. 12. 2012)Je nádherný! Tu první fotku jsem musela chvíli zkoumat;) a na té poslední má nádherně zkroucené uši- jak to dělá?:)
(Jana S, 15. 12. 2012)Je skvělé, že se tak hezky sžíváte! A co sníh? Líbi se mu?
(nic, 16. 12. 2012)krásné fotky, krásný nosan na nich:-) Ať se vám spolu moc a moc daří!
Odpověď
(Cirilo, 17. 12. 2012)No jak to dělá, to opravdu netuším,on totiž kousek od toho místa kde je to focené je psí útulek a pejsci samozřejmě štěkají všichni a Cirda tal poslouchal a já stihla vyjímečně vytáhnout foťák a vyfotit to:-)Sníh se nám tedy moc nelíbí a zima vůbec, strašně se třepe už jsem i přemýšlela že pod ten obleček obětuji deku a podšiju to celé až na krk a částečně nohy, protože Ciril je zmrzlina.............
Napsat nový komentář