Luk

Ahoj pejsku, řekni Vašim, ať to zkusí hodně a hodně sledovat, kdy ty bobky nestiháš odložit tam, kam patří. Ale neboj, to půjde. Víš, můj Wingsík neměl žádnou kakací nehodu /za to prvních 14 dní občurával v bytě takřka vše a zvládli jsme!!!!/ , je to ale pejsek, který bobkuje skoro na každé procházce. Každý to holt máme jiné, viď? Určitě najdete systém, jak to souvisí s krmením, pauzami mezi baštou a tím, kdy to musí s bříška ven.  A taky řekni, že těch vycházek, kdy se pejskům nebudete muset vyhýbyt, bude opravdu strašně moc. Nebo spíše takhle, Luku, ať se těm pesánkům nevyhýbají zcela, opatrně, pomalu zkoušet, ale tak, aby tebe dobře ohlídali a byli pozorní, abys někomu neublížil. Třeba budeš pejsek, který ty pejsky malý nemusí a super kámoš s nimi nikdy nebudeš. Řekni jim, že i moje feňulka byla zpočátku šílená, dnes mnohem mnohem lepší, ideál to není, možná ani nebude. Nu což,  každý jsme nějaký, viď? Tak se držte a mějte se spolu moc fajn.  Kája a hafínci

.....ani nevím, jestli to tady můžu na nás prásknout......po dni.kdy jsem měla hřejivý pocit, že jako Lukovo hodný učitel jsem docela dobrá a že věci se vyvíjí tak,jak by měly a já se po čase dočkám rodinné idylky,kdy nebudu muset hlídat přísné separé svých miláčků -Luk spotřeboval jeden kus kočky domácí. Je naprosto jedno,že nebyla naše a na dvoře,resp. ve sklepě,kde je složené uhlí,neměla co pohledávat.......je po ní a stalo se to takovým fofrem,že jsem nestačila včas zakročit. Od té chvíle je po volném pobíhání po našem oploceném pozemku.Jsem nucena přehodnotit své dosavadní nároky na poslušnost psa a chtíc nechtíc budu muset makat!        Jo,jo.......manžel byl hodně skeptický.......přesto je stále přísně,ale při nás......tak a teď jdu něco dělat a tento deníček průšvihů doplním zase příště.......

Ahoj Soni, vůbec není zač. Věřte, že to vše půjde k lepšímu. Soni, víte, k té nehodě, člověka to moc a moc mrzí, taková příhoda, každý z nás by udělal vše pro to, aby tomu zabránil. Bohužel. Pes a kočka jsou od nepaměti nepřátelé, spousta pejsků se naučí s nimi žít ve "společné domácnosti" v pohodě. Ale kočičky mimo jejich domov, to je prostě ouvej. Venku prostě startují. Chrt je především lovecký pes /ať je to barzoj, vlkodav, greyhoud, vipet...../, stejně jako ohaři, jezevčíci, teriéři.....je to jejich přirozenost. S kočičkami nemám zkušenosti, nemám je v blízké rodině, ale vím o mnoha pejscích, kteří se naučili s nimi žít v pohodě, avšak kočička venku je pro ně vždy lovná. Přeji Vám hodně poklidu a trpělivosti s Vaším pejskem, je třeba stále moc a moc opatrnosti, ale bohužel opravdu se tyhle smutné věci venku stávají, nelze z toho vinit Vás ani pejska. Žádného.

Soni

jjo s kočkama je to venku prostě jasná věc - chrt je lovec a to velice rychlý. Má to v krvi. Nemůže za to a je to jeho přirozenost. Myslím, že nemusíte být na sebe tak přísná a prostě pokračovat ve sžívání s domácím kocourem. Vždy ho hodně chvalte a odměňujte za jeho pozitivní reakce si nevšímání. Vodítko doma jasné zatím, zkoušejte i jiný režim aby si odpočinuli všichni.

S tím pohybem na vodítku i na dvoře - hmm přimlouvám se ho alespoň využít pro jeho pocit volnosti :-) a pohody. Určitě svého kocourka máte doma bezepěčně zavřeného a než půjdete ven udělejte rámus aby jste cizí venkovní případně zahnali z Vaší zahrady.

Hodně úspěchů a trpělivosti - zdravíme :-)

Milá Terezko, poděkuji Ti za tvůj příspěvek zde. Na Tvém blogu by komentář postrádal souvislost. Situace se vivinula tak,jak mi radíš.Prostě neběhám tak rychle jako Luk a já ho tak ráda vidím letět až se zem třese.........Než ho na dvoře pustím,zkontroluju stav a věřím,že i kočky ze sousedství postupují stejně. Jednoznačně kočičích stop ve sněhu rapidně ubylo a kuna,co bydlí už léta ve stodole,ve dne po dvoře neoperuje. Aby obrázek byl úplný,doplním informace také o živočiších doma.Klec s králíkem,která první den Luka provokovala k derniéře sprinterské kariéry,už není zajímavá.Čichne Šarlotě k čumáčku,když jdeme okolo klece a jde dál. To s Nebojsou tak daleko nejsme.Asi po týdnu vzájemného seznamování na větší vzdálenost,jištěni košíkem a vodítkem,jsem za spolupráce manžela, který kocoura držel na prsou a uklidňoval,Luka přivedla asi na metr, ale bylo to asi dost uspěchané.Lukovo zájem byl dost čitelný a kocour nehodlal dát svou kůži na trh.Zaryl tretry Frantovi do ramene a sklidil se z dosahu. Dnešní stav věcí je takový: Luk s náhubkem leží asi 2 metry od kocoura a oba se pozorují. No a já je sleduju oba.Nebojsa snad ví, že rychlý pohyb je nebezpečný a tak polohu svého těla provádí velmi opatrně....vlastně jsem u něho tento způsob pohybu nikdy dřív neviděla. Tak a to je zatím asi všechno,vylezlo sluníčko-jdeme chvíli ven. Hezký den i u vás a dík,že se o nás staráš !

Tak o malinký krůček dál....s králíčkem super, pokrok. S tím kocourkem. Já nemám zkušenost s kombinací pejsek a kočička, tedy v bytě, venku to ano, byla schovaná pod autem a metr, dva  před námi vyskočila. Vše dobře dopadlo, snad taky díky tomu, že mám pesky na dvojím jištění, každý dvě vodítka, kšíry a martingal, je za co držet. Jsou chrtidla, která jsou s kočičkami v pohodě hned, jiní mají větší či menší problém. Bohužel Luk patří do té druhé skupiny. Soni, ač jsem tedy sžívání nikdy neřešila, zkusím názor. Možná nesprávný, jiný, ale copak někdo ví, co je to nejlepší? Trošku vycházím z toho, že jsem podobnou situaci zažívala /a občas ještě zažívám/ s mojí Ladynkou versus malí pejsci. To bylo špatně, to taky, takhle ne.....člověk je pak rád za každý nový nápad či cestu, která jej napadne. Tedy já bych určitě nechala Luk a kocourka delší čas ve fázi "jsme v jedné místnosti" - samozřejmě za Vaší asistence a s košem!!!!  Nedávala bych je prozatím do bližšího kontaktu, velký úspěch, že už leží v klidu, byť v dostatečné vzdálenosti. Určitě se pak dále neobejde bez asistence Vašeho manžela, který bude Luka s kocourkem seznamovat, ale počkejte ještě. Já zvolila taktiku, že budeme u pejsků blízko /samozřejmě v bezpečné vzdálenosti/, ale bylo to ještě horší. Bylo to špatně, ještě horší. Takže jsme se držely dál a pomalu, po pomalých kouscích vzdálenost zkracovaly. Trošku jsem se rozepsala, ale myslím, že Luk potřebuje více času, než si to srovná, tipuji, že on je zrovna chrtík "kočky fakt nemusím" . Ať se Vám všem daří. Kája

Soničko,

čtu tady to povídání o kočičkách. U nás doma žijí tři zástupci koček (kočky žijí uvnitř domu - to je poměrně důležité) a tři greyhoundky. Vím, že jsi četla můj článek "Když máte kočičku a/nebo malého psa", přesto připomínám tuto pasáž:

Pes by měl mít na sobě buď obojek nebo postroj - něco, za co ho lze přidržet. Kočku mu určitě není vhodné strkat násilím pod čumák, také není vhodné ji brát do náručí. V principu by kočka měla mít volný pohyb - tak, jako by tam pes vlastně nebyl. Kočce nedovolte na psa útočit. Pokud se kočka dá na útěk, musíte zabránit psovi, aby se za ní rozběhnul. Při prvním náznaku "startování", je třeba psa zadržet = chytit za postroj, mluvit na něho klidně a přitom ale důrazně a odvést ho zpátky na místo, kde předtím byl (ležel). A takto to opakovat a opakovat, pokud to vydržíte, tak i několik hodin. Když se Vám bude zdát, že je toho na vás, na psa i na kočku moc, doporučuji rozdělit zvířata do různých místností a ve zvykání pokračovat zase za pár hodin nebo klidně i další den." atd...

Pokusím se to ještě trochu rozvést. Vím, že je to těžké, ale ti pejskové mají radary, vědí, když jsme třeba nervozní. Kocoura určitě nijak nedržet, naopak nechat ho být, ať si v té místnosti je, kde chce a ať si Luka pozoruje z libovolné pozice. Pokud Lukášek "vystartuje", zkus udělat nějaký zvuk. Rozhodni se pro jeden a ten vždy opakuj, tedy např. hlasitě několikrát tleskni, zakřič krátké slovo (já používám něco, co zní jako takové hrdelní: "OJ!", dobré je i klasické: "NE"!) nebo si třeba najdi něco co hlasitě chrastí a měj to po ruce, nebo slož noviny a plácni s nimi o svoji ruku (jde o ten "šustivý zvuk"). Třeba Tě napadnou další věci, jde o to, aby si pes tento zvuk spojil s pochopením toho, že dělá něco, co si TY NEPŘEJEŠ. Zkoušej to opakovat pořád dokola, pokaždé, když (i náznakově) vystartuje. Je důležité, abys ho po každém takovém pokusu odvedla zpět na místo, kde byl - dáváš mu tím najevo, že si TO TAK PŘEJEŠ. Při tom to slovo také vyslov: "MÍSTO!", ještě lépe: "LUK(u), MÍSTO". A tak pořád dokolečka...

Jde prostě o to, aby si pes zafixoval, že Ty = šéf si toto chování nepřeješ.

Určitě mu zatím nesundávejte ten náhubek.

Kočky na dvoře... tam bohužel nemám zázračnou radu. V Lukovi evidentně lovecký reflex je, a poměrně silný. Nezbývá, než jít na dvůr dříve, případné kočičky poslat pryč a potom pustit Luka - tak jak ostatně píšeš. Našemu dvoru se venkovní kočky také začaly vyhýbat. Nedělám si ale iluze, že naše holčičky by je také nepovažovaly za "návnadu".

Těch domácích se nedotknou, někdy spávají i v jedné posteli, dle nálady koček

Pokud Tě k tomu, co jsem napsala, něco napadá, ozvi se. Moc ráda bych vám pomohla aspoň takto na dálku.

L.