Bainins k adopci se představuje
článek ze dne: 28. 04. 2013
Zdravím všechny, kteří hledají toho svého pravého parťáka a říkám STOP!, už nehledejte a zamilujte se do Bainis. Je to velmi jednoduché:)
Teď po měsíci, kdy je holčička s námi už jsem schopna říct hodně o její povaze a chování.
Holčička ke mně přijela před měsícem jako úplně jiný pejsek. Byla dost zakřiknutá a vůbec netušila co s ní bude a všechno přijímala s pokorou. Teď už konečně pochopila, že po ní nikdo už nebude chtít vrcholové výkony a že už bude jen mazlení a procházkování.
Bainis je zlatíčko, něžnější fenečku jsem nikdy neviděla. Přijde si pro pohlazení, nastaví hlavičku, začne jemně drkotat zuby a moc si to užívá. Nevnucuje se, ale s něžností jakou to dělá mě úplně dostává. Navíc má nádherné korálkové oči, kterýma když na mě koukne, tak se od ní nemůžu odtrhnout.
Přijela s medvědím kožíškem, ten už není a vypadá jako pravá chrtí slečna. Což je trošku škoda, protože kennelová srst z ní dělala úplného plyšáka:)
Miluje procházky, sice ji teď trochu zmáhá to teplé počasí, ale jde vidět, že si to venku opravdu užívá. Kouká na všechny strany aby ji nic neuniklo. Na vodítku chodí hezky, akorát se ti tři moji trošku hecují, kdo bude v čele, ale nechá si domluvit a umí krásně chodit u nohy.
Ze začátku, kdy přijela byla venku hodně hrr, jakmile letěl holub, skákala po něm, když viděla malé pejsky, skákala do vzduchu a dělala piruety. Teď pochopila, že to nemá smysl. Ptáků už si skoro nevšímá a malých pejsků vůbec ne. Nemyslím si, že by je chtěla sežrat, jen ještě úplně neví co to je a nejradši by si s nimi šla hrát. Nemá v očích takové to rudo, jako míval ze začátku Bailey (a ten si dnes malých pejsků nevšimne ani když mu běží mezi nohami). Chce to jen trošku opatrnosti a trpělivosti při seznamování, ale jakmile si čuchne a zjistí, že je to taky pes, tak je všechno v pořádku.
A teď pozor!Potkali jsme kočičku. Koukla na ni se zájmem, ale nebylo tam žádné naježení, vykulení očí, tahání a řvaní. Jen na ni koukala, což, podle mého názoru, je dobrý impulz k tomu, že by byla schopná naučit se žít i s kočkami. Všechno její chování porovnávám s mým Baileym, ten kočky opravdu nenáviděl a po svou týdnech si zvykl na kočičku u rodičů. Prostě všechno se dá, jen musí člověk ze začátku počítat, že to nebude hnedka, ale všechno je jde naučit.
Ráda běhá ve výběhu. Proběhnutí s kamarády se nic nevyrovná.
I doma je hravá, hnedka první den co přijela čapla plyšáka a vyhazovala si ho do vzduchu, lovila a cupovala ho. Válí sudy v posteli a vyzývá moje kluky ke hře. Zlatíčko:)
Myslím, že až se otevře úplně bude to hrozně věrná fenečka. Už teď, když se zavřu do jiné místnosti si krasavice lehne přímo za dveře a čeká až se vrátím. Což mi často znemožňuje návrat, protože dveře nejdou otevřít, když za nimi leží chrt:)A taky když jsem ji zakázala v noci spát se mnou v posteli, tak si lehla hnedka vedle postele na zem, musela jsem ji tam přesunout pelíšek, protože se odmítala hnout ode mě dál.
Jinak je doma moc klidná, někam si lehne a tam leží dokud po ní nechci aby šla ven, jíst, hrát si atd. Vůbec neštěká ani se nijak jinak neprojevuje, vlastně ani často nevím, že tady je. A čistotná je stoprocentně.
Na veterině se chovala velmi vzorně, když ji paní doktorka brala krev, tak ani nepípla, hezky se nechala vyšetřit, něžně si vzala pamlsek a šlo se domů. Jinak všechny krevní testy jsou v pořádku.
Prostě bych ji shrnula jako dokonalou holčičku. Nejradši bych ji nedala, ale bohužel musím a věřím, že ji v nové rodince bude moc dobře. A kde ta nová rodinka je?:) Až si ještě více zvykne, bude dokonalá a byla bych moc ráda, kdyby se mohla otevírat někomu, kdo si ji už nechá napořád. Bainins je opravdová výhra.
V případě nějakých dotazů mě klidně kontaktujte:)
Zdraví Martina, Bailey, Piri a Bainins.