Bally

Bally ke mně domů jel pouze na dočas. Přesvědčovala jsem sama sebe, že momentálně nejsem psa schopna zaopatřit. Ale po prvních dvou hodinách, které na mě prostál v autě cestou domů jsem už začala tušit. No, po první noci jsem si už byla jistá a po třech dnech už byl můj napořád.
Všichni mi říkali, že jsem blázen, když si beru psa. Že mě, věčného spáče, nebude bavit vstávat každé ráno se psem. No mýlili se, jsem nadšená, že mám najednou o čtyři hodiny delší den. Dá se toho tolik stihnout, když člověk nespí do poledne..:) Že mě bude omezovat a nebudu si moct dělat co chci? Vždycky se to dá naplánovat ke štěstí všem. A znáte snad lepší výmluvu z nepovedené schůzky či večírku než "promiň, já zapomněla vyvenčit psa"? :)
Každý den jsem šťastnější za své rozhodnutí vzít si domů chrtí hlavu. Bally je zlatý, na jedničku zvládá cestu tramvají i vlakem, na vodítku už tahá jenom půlku procházky (mám pocit, že to dělá schválně, aby mi trochu porostly ruce a já tak dokázala drbat úplně všude, aniž bych se musela moc hýbat, no není on hodný?:))a naprosto si dokáže podmanit úplně všechny okolo.
A to nejvíc mého tátu. Když přijedeme za rodiči na víkend, tak já na tři dny přijdu o psa. Táta schválně vstává ještě když já spím, aby mi ho mohl jít vyvenčit, přes den se s ním chodí chlubit kamarádům a v noci by si ho nejradši vzal k sobě do postele. Ale to ne-e v noci ho mám nejradši, hezky spinká, je moc hodný a strašně mazlivý!:)
Rodiče však mají doma ne příliš přátelskou kočku. Před Vánoci jsme měli snahu je spolu skamarádit, už se to skoro povedlo, akorát v jeden nehlídaný moment se Ballymu podařilo kočku ulovit. Kočka to přežila jen s roztrhnutou kůží a psychickou ujmou. Ale jak on koukal nadšeně a hrdě! Člověk by ho za to i pochválil!:) Takže teď to o víkendech funguje tak, že kočka má omezený pohyb na jeden pokoj a Ballymu patří celý byt, táta by nepřežil, kdyby to mělo být naopak:)
Jediná věc, která mě hrozně mrzí jsou chvíle, kdy musím jít do práce a nechat ho doma samotného (na bytě je nás teda pět, ale občas se stane, že jsme tam jen my dva). Nevím jestli trpím víc já nebo on, ale nejhůř na tom asi budou všechny sáčky, krabice a ustlané povlečení mých spolubydlících a mě.. Nicméně se plánuji v nejbližší době přestěhovat do bytu, kde budu mít vlastní pokoj, konečně pořídím velký gauč pro tři a taky pořídím toho třetího.. ale nebudeme předbíhat:)Zatím zahrnuji láskou jednoho a myslím, že on si to náramně užívá. Zlato jedno černé :*