Bally
(Autor blogu:
Martinka |
Zobrazit přehled článků blogu)
Můj doživotní dočásek
článek ze dne: 19. 02. 2012
Bally ke mně domů jel pouze na dočas. Přesvědčovala jsem sama sebe, že momentálně nejsem psa schopna zaopatřit. Ale po prvních dvou hodinách, které na mě prostál v autě cestou domů jsem už začala tušit. No, po první noci jsem si už byla jistá a po třech dnech už byl můj napořád.
Všichni mi říkali, že jsem blázen, když si beru psa. Že mě, věčného spáče, nebude bavit vstávat každé ráno se psem. No mýlili se, jsem nadšená, že mám najednou o čtyři hodiny delší den. Dá se toho tolik stihnout, když člověk nespí do poledne..:) Že mě bude omezovat a nebudu si moct dělat co chci? Vždycky se to dá naplánovat ke štěstí všem. A znáte snad lepší výmluvu z nepovedené schůzky či večírku než "promiň, já zapomněla vyvenčit psa"? :)
Každý den jsem šťastnější za své rozhodnutí vzít si domů chrtí hlavu. Bally je zlatý, na jedničku zvládá cestu tramvají i vlakem, na vodítku už tahá jenom půlku procházky (mám pocit, že to dělá schválně, aby mi trochu porostly ruce a já tak dokázala drbat úplně všude, aniž bych se musela moc hýbat, no není on hodný?:))a naprosto si dokáže podmanit úplně všechny okolo.
A to nejvíc mého tátu. Když přijedeme za rodiči na víkend, tak já na tři dny přijdu o psa. Táta schválně vstává ještě když já spím, aby mi ho mohl jít vyvenčit, přes den se s ním chodí chlubit kamarádům a v noci by si ho nejradši vzal k sobě do postele. Ale to ne-e v noci ho mám nejradši, hezky spinká, je moc hodný a strašně mazlivý!:)
Rodiče však mají doma ne příliš přátelskou kočku. Před Vánoci jsme měli snahu je spolu skamarádit, už se to skoro povedlo, akorát v jeden nehlídaný moment se Ballymu podařilo kočku ulovit. Kočka to přežila jen s roztrhnutou kůží a psychickou ujmou. Ale jak on koukal nadšeně a hrdě! Člověk by ho za to i pochválil!:) Takže teď to o víkendech funguje tak, že kočka má omezený pohyb na jeden pokoj a Ballymu patří celý byt, táta by nepřežil, kdyby to mělo být naopak:)
Jediná věc, která mě hrozně mrzí jsou chvíle, kdy musím jít do práce a nechat ho doma samotného (na bytě je nás teda pět, ale občas se stane, že jsme tam jen my dva). Nevím jestli trpím víc já nebo on, ale nejhůř na tom asi budou všechny sáčky, krabice a ustlané povlečení mých spolubydlících a mě.. Nicméně se plánuji v nejbližší době přestěhovat do bytu, kde budu mít vlastní pokoj, konečně pořídím velký gauč pro tři a taky pořídím toho třetího.. ale nebudeme předbíhat:)Zatím zahrnuji láskou jednoho a myslím, že on si to náramně užívá. Zlato jedno černé :*
foto: Když slyší podivné zvuky, je schopen natáhnout krk jak žirafa.
foto: To zrovna dělal jakože vůbec není pes, který sedí v restauraci na sedačce pro lidi.
foto: A takhle na mě kouká z peřin.
foto: S kamarádem Curtiskem.
foto: To pomáhal sestře dělat cukroví. Jeho představa pomoci se ovšem neslučuje s tou sestřinou.
foto: Takhle hodný je, když ho vezmu do práce aby dělal parádu.
Komentáře k článku
(Cindy, 20. 02. 2012)skvělé počteníčko, které mi hned po ránu vneslo na tvář úsměv:) Bally je prostě dokonalý a kdo by mu také odolal, že? :)
(Dany, 20. 02. 2012)jojo, prima..:-))) jsem taky spáč a dobrovolně nebudu..a taky chci černého :-D
(Jana, 20. 02. 2012)pořiďte tatínkovi kopii Ballyho :)
(Cindy, 20. 02. 2012)Jani dobrý nápad, co třeba Stevie - pan okatý? :) http://www.chrtivnouzi.cz/chrti/411.html ten má taky úžasný kukuč :) Pak byste se Martinko nemusela s taťkou o Ballyho hádat :)
(Martinka, 20. 02. 2012)No táta má už dlouho vybraného nohatce, kterého by si vzal..vlastně jich je několik:) Ale kočka by to už asi psychicky nezvládla:/
(Cindy, 20. 02. 2012)Kočička by si zvykla :) trpělivostí, časem a učením by se vše časem srovnalo :)
Cedriček:-)
(d.a.n.d.y.D, 20. 02. 2012)a nebo mohu nabídnout tatínkovi Cedrika...momentálně je u mé dcery v dočásku a ta už doma kočičky má a Cedrik je nechává žít,mrkněte na něho...je to opravdu pan nosan s velkým srdcem:-)
Spousta možností...:)
(Jarča S., 21. 02. 2012)jak už tady zmínila moje mamka a někteří další....v nabídce je spousta nosanů, kteří vychází s kočička stylem, že ani nevypadají, že by si uvědomovali, že v jejich blízkosti žije i čičina. Já mám doma Cedrička....krásného černého prince, naprosto úžasné povahy....je to můj černý princ, mazlí se, tulí se, spinká se mnou v posteli(neměla jsem to srdce ho vyhodit, když se mnou spí ještě další dva psy a dvě kočky:)je to kliďas a můj stín. Když vařím leží mi pod nohama, tak musím pořád stěhovat pelíšek...přece nemůže chrtidlo hajat na studené tvrdé dlažbě:)venku je to pan pes ale když mu hrábne dokáže lítat jak střela:)bude se mi po něm stýskat až si ho někdo vybere a odveze:(
Martinko,
(Modrej.Hrnek, 21. 02. 2012)ahoj! Jestli je u vás kočička jediným dilematem v rozhodování, zda volné křeslo v obýváku obsadit, či ne, Dlouhonožkou z Nosanova, přečtěte si Lukovo začátky. Chce to po příjezdu opatrnost, trpělivost a košík. Zdaleka ne všichni chrti ho budou muset nosit doma na čenichu celé tři měsíce, jako tomu bylo u nás. Ale současný stav věcí je více než uspokojivý. To znamená: Domácí kocour (popřípadě dva, když nás navštíví dcera se svým kocourem)jsou Lukovo kamarádi. Pravda, ne pokaždé má na ně náladu, ale kocour není na hlavu - když Luk zavrčí - jde si po svém. Nestalo by se nic, ani kdyby mu kocour skákal po hlavě(občas, když tady lítají s bráchou, zkrátí si cestu Lukovi přes JEHO území - Luk se zvedne a jde si lehnout někam, kde nebude obtěžován). No a venku na dvoře by kočky sice honil rád, ale minulý týden se mi stala příhoda, kterou povídám každému, koho to zajímá, ale i všem, které nezajímá vůbec.......Ze stodoly vyběhla cizí kočka, Luk za ní. Měl ji tak na dva chrtí skoky....zavolala jsem ho k sobě a on bez zaváhání poslechl! Ukončím téma asi tak - je potřeba trochu času na to, aby pes pochopil, že se v pravidlech něco změnilo. V jeho lovení koček není nic osobního, pro něj je to sport, nebo zaměstnání. Chvíli trvá, než mu dojde, že to, za co měl dřív plnou misku a slova uznání, je teď naopak. Hezký den všem! Soňa
(Martinka, 21. 02. 2012)Ano ano, Cedrika jsem mu už ukazovala. Táta ten by ho bral hned, ale máma nikdy moc nechtěla zvířata v bytě, přestože Ballyho zbožňuje, tak je to ještě dlouhá cesta než povolí psa i tátovi. A navíc, Cedrika si vezmu já až to půjde. Takže zamlouvám si!:)
Napsat nový komentář