Baffy

, žádná čivava (no tedy paničko-maminko, ještě že malá princezna neumí číst !), prohlédla jsem důkladně všechny Vaše fotografie a příspěvky od prvního a vidím jasně, že krásná byla Baffinka úplně od začátku. Máte nádhernou akční smečku, musí to být zážitek pozorovat ten "let" (závidím, samozřejmě v dobrém ). M.

P.S. Váš kocourek je taky moc pěkný, rozumbrada (to víš, Čerte, na těchto stránkách všichni básní o chrtech, promiň nám to)

Krasne fotky krasky Baffy!

Ta je ale nádherná.Tak ať Vám dělá jen samou radost. Jo ten obývák umí "uklidit" dokonale:-)

Raduško, zdravím,

koukám pěkná dračice a veselá :-). Je krásná, s tím venčením opatrně..však víte. 

Pokud budete chtít ozvěte se na můj email: terey@mail.cz, proberem možnosti jak to dračici Baffinku naučit, být sama doma a nezlobit, máme hojné zkušenosti  :-) . Terez a Blacky

Nojo, je to takové třeštiprdlo, když už ostatní lapou po dechu, tak si Bafča  jen tak sama pro sebe lítá do kolečka, válí se po zemi nebo si nadhazuje s míčkem atd. Co se týče běhání na volno, mysleli jsme si, že to asi mimo oplocený pozemek nebude s Bafčou možné, ale opak je pravdou. Když ji porovnám s našim Riccouškem, který už od malinka honil šňůru od vysavače, kocoura, veškeré ptactvo, ciklisty, sportující lidi a především utíkal za ostatními psy a o zvěři ani nemluvně. Bafinka nic podobného nikdy nedělala. Na kachny, které si to promenádovaly po cestě se jen na chvíli zadívala a to bylo vše.  Dokonce i od zajíčka jsem ji odvolala hned na první zavolání, a to k němu šla spíše ze zvědavosti. Zato Ricco sípal ve stoje přiškrcený na vodítku. Možná že z toho Bafinka ještě vyroste, nebo se to v pubertě všechno změní, ale ten náš vipeťák zlobil už jako štěndo, tak doufáme že jí ta poslušnost zůstane. Nedávno Riccouš vykopal hraboše a tak jsem zkusila, co na to Bafča. Jen k němu čuchla a odfrkla si (to si jako myslíš, že to budu jíst?, nebo že to vemu do tlamy?) Mezitím přiběhnul Jessík (který myšku vživotě neviděl), chňapnul po ní, několikrát  žvejknul, a byla fuč. Ani jsem nestihla zasáhnout.

Určitě oceníme každou radu, co se týče ničení věcí a vykonávání potřeby v naší nepřítomnosti. Je to taková závislačka a jsme si jistí, že to dělá naschvál. Zatím to řešíme nevítáním, hračkami na pamlsky a sypáním pepře ma knížky, které má velmi v oblibě.

Raduško, už jsem to sice psala v blogu u George, budu se tedy opakovat, ale stejná prosba:

to pouštění na volno pomalu být možné přestane, Baffy se dostává do věku, kdy se v ní po staletí děděné instinkty probudí. Věřte prosím, že 10x se nestane nic, a potom přijde neštěstí - a to už se neodestane. Vzpomínám si, jak jsme společně oplakaly malou Terezku, která se bohužel domova u Vás nedočkala a zemřela ve Španělsku. Bafynku jsem chránila opravdu jako malý diamant celou cestu ze Španělska domů. Bála jsem se o ni, byl to takový nohatý skoro neviditelný drobek. Prosím, nedovolte, aby si ublížila.

A s tím zlobením - štěněcí léta = telecí léta. To ale neznamená, že musíte všechno vydržet. Naši psi mě naučili přemýšlet o pár kroků dopředu před nimi. Pokud mi na něčem opravdu záleží, nenechávám to v jejich dosahu, když nad nimi nemám dohled. Ne, že by byli takoví ničitelé, ale kdepak (spíš zlodějíčci ), ale máme jich poměrně velkou partu, takže i ty zničené věci se postupně nasbírají. Dá se pracovat také s interierovou klecí, i když to může znít pro někoho "brutálně", brutální to není. Ta klec nemá být finální řešení, ale mohla by jí i Vám pomoci přežít pubertu

My ji také praktikovali na začátku s Blackem - nešlo to jinak, tehdy byl nevychovaný, rozdivočený, španělský oslík, který opravdu nevěděl, jak má co být. Tohle (a samozřejmě naše působení a práce s ním! :-) ) mu pomohlo pár věcí pochopit. Ráda poradím, kudy do toho, tak se ozvěte.

Zdravím Vás všechny.

O té kleci už jsme uvažovali, vím , že to není až tak brutální, jak to vypadá. Pejsek si zvykne, má tam bezbečí a klid. U nás by tam byla zavřená asi 2.hodiny, což není mnoho.  Ale stále si říkáme, že už jí to snad musí přejít! Co nechceme mít zničené uklízíme, ale ono se vždy něco nového najde. Už jsem posypala knížky pepřem-v domění, že si čmuchne a odradí jí to. Tak pro změnu totálně ohlodala nohu u stolku a botník. Dnes tedy pokus č.2-vylouhovala jsem čili,dala do rozprašovače a zlehka orocila ty její nahlodaná místa. Doufám, že to není až tak drastické, ale ta každodenní  spoušť drastická je:-). Upozorňuji, že toto nedělá, když je někdo doma,to je úplné zlatíčko. Tedy samozřejmě  štěněcí hrátky  nepočítám. To venčení na volno-abych trochu upřesnila-probíhá na louce trojúheníkového tvaru. Z jedné strany teče Orlice, druhou stranu lemuje slepé rameno a třetí str.ohraničuje vyvýšený val,na kterém je cesta pouze pro pěší a za ní zase louka. Teď, když ještě není narostlá tráva,je kásně přehledná a relativně bezpečná. Schází se nás tam hodně pejskařů, takže psíci v jedné tlupě nemají ani roupy vymýšlet nějaké útěky. Dokonce se jedné paní s vlčandou naše Baffynka tak líbí, že o galgovi uvažuje. Prý už vše o těchto úžasňácích pročetla. Tak třeba....

Pozdravy všem, kdo nám drží palce, aby ta naše Španělka už  dostala konečně rozum. Radka a Baffy