Ne, že bych tak ráda fotila, ale Logan mě k tomu jaksi motivuje. Tím, že jen spí anebo kouká jak tele:-) fotí se to samo...žádné rozmazané pohybové fotky. Bohužel z vycházek moc momentek nemám....drží se pořád u mě a nemá tak kdo fotit:-) Páníček má ještě moooc práce s naším budoucím domkem, takže zatím procházkujem sami. Já, Logan a jeho přítel strach:-) Néé už je to lepší, sice jen po troškách, ale je to fajn. Jen vyjdem před dům, už hledá auto, kam by se mohl schovat a vyrážíme někam na prochajdu. Sice ho to v autě baví víc, než venku, panička blbne, běhá aby ho dostala do nálady, a Logi kouká očkama, občas se podívá nahoru na nebe a myslí si asi svoje...to mě fascinuje to jeho koukání nahoru:-) A takových chvil je naštěstí víc, něž těch mrzutějších..
Včera poprvé co je u nás, večer na dvoře chytl takového rapla, že jsem měla vážně strach o zdraví čivavek, ty se naštěstí schovali důstojně pod auto a pozorovali jeho divoká kolečka kolem auta a vozíků a páníčků a pořád tak dokola lítal a štěkal a skákal jak tele. Ukončil tuto rozcvičku parádním skokem na paničku, která se naštěstí zachytla o vedle stojícího páníčka:-) Dopadlo to dobře, všichni jsme přežili:-) Jen tak dál Logánku..