Benitka

Tak a je to tady! Je to neuvěřitelné, ale je to tak. Naše malá milá Benita je u nás dnes přesně rok!

Je to jako dnes, co jsme se plni očekávání, smíšených dojmů a jakési více či méně příjemné nejistoty vydali vstříc neznámému  Jaké to celé bylo, to už z našich přechozích vyprávění dobře znáte. Co možná ale nevíte je, jaké je to teď, třistapětašedesát dní (bez pár hodin) poté, co naše plavá voňavá galga poprvé okusila, co je to mít domov.
Benita DNES (pozitivně, smutky vynecháme):

- Benita miluje domov! Miluje všechny v něm, miluje i mužské pokolení, ze kterého měla veliké obavy, je ale stále dost obezřetná. Zkouší sama sebe, osměluje se přiblížit k páníčkovi, troufne si vzít si od něj mlsku, miluje společný jogging venku na procházce. Miluje kocourky, často si k nim jen tak přivoní, kluci kočičí jí kličkují mezi tlapkama nebo se k ní jen tak „vykulí“ v jejím pelechu. Občas je taky ráda trochu pozlobí, ovšem jisti jsme si tím, že má ty nejlepší úmysly a že nebezpečí nehrozí. Když se vracíme domů z výletu či z běhání, Benitka si nadmíru užívá toho, že je zase zpět DOMA a společně s ní jsou tam i JEJÍ lidi.

- Beni se umí radovat! Světe div se, ale ano, je to tak! A jak že to vypadá? Ocáskem opisuje kružnice, klape tlamkou jako čáp, kroutí se, poskakuje, dupe, funí … Je to něco nádherného! Nebo třeba její „ňufnutí“ nosanem do naší ruky na procházce, když se nikdo nekouká a ona má pocit, že je zrovna nadmíru spokojená, je prostě boží!

- Benidlo projevuje i jakési náznaky hry  Nikoliv však tzv. Jessie-style, ale pěkně po svém, nejlépe s kostičkou či sušeným vepřovým uchem a nebo taky s prachobyčejným suchým rohlíkem (suchý se totiž nejí, kdybyste náhodou nevěděli, s tím se nedá nic než si hrát, papá se jen rohlík namazaný). Nosí si své poklady na zahrádku, zpočátku i na procházku, hlídá si je a nemá ráda, když si Jesska dovolí si je na chvilku půjčit 

- S Jessicou si Beni rozumí, doma si vzájemnou náklonnost, pravda, dvakrát neprojevují, nicméně venku, ať už na vodítku nebo ve výběhu, jsou to prostě parťačky. Hlídá si jedna druhou, když se jedna připlete do bouřlivé diskuze s jiným psíkem, druhá jí běží podpořit a asistovat.

- Benit konečně přišla na to, že u nás je bezpečno, už není problém jí odchytit, když volně pobíhá ve výběhu, už není problém na ni sáhnout, už před námi neutíká, naopak, sama si ráda dokazuje, že už se nebojí (nebo tedy přesněji, že už je tak statečná, že i když trošku nějaké obavy stále má, tak je překoná a dokáže si, že na to má).

Samozřejmě vyhráno zdaleka není, ale vy, co znáte Benitin příběh a naši nelehkou společnou cestu, vy jistě oceníte, kam až se naše princezna za rok dokázala dostat. My sami si teď náramně užíváme, jaké to je, jak je hodná, jak je skvělá…


Takže milá Benitko, HAPPY HAPPY, ňuf ňuf!
S láskou Tvoje Léňa



(P.S. za měsíc slavíme znova, tentokrát bude slavnostní den patřit naší milé greyce Jessie)