Nový život...
Nástěnný kalendář vznikl ve spolupráci se Základní uměleckou školou Vranovská v Brně. Škola v roce 2024 oslavila již 100 let od svého založení. V současné době nabízí vzdělávání ve 3 oborech - výtvarný, hudební a taneční. Focení probíhalo se svolením paní ředitelky Mgr. Bronislavy Schoříkové na zahradě ZUŠ a děti se zde prezentovaly nejen ve svém uměleckém zaměření, ale i dalších mimoškolních aktivitách a zájmových činnostech. zusvranovska.cz
Fotky vytvořil mladý fotograf Pavel Hermann z Moravského Krumlova. Miluje zvířata, pohyb a dobré lidi. Proto zvířata také často fotí. Jak sám říká: "Zvířata nám mnohdy ukazují, co je v životě opravdu důležité. Často nám na naší cestě dělají společníky spoustu let a zažívají s námi šťastné i smutné chvilky." Sám má pejska, křížence středního vzrůstu Buddyho, který mu je skvělým parťákem. Fotografovi patří náš obrovský dík za čas, energii, trpělivost a preciznost, kterou nafocení kalendáře věnoval. facebook.com/hermiphotofotograf
Stolní kalendář jsme opět zaplnili snímky z vašich rodinných archivů. Za vynikající spolupráci na vzniku kalendářů děkujeme grafičkám Pavlíně Tesařové a Leoně Černotové.
Cena nástěnného kalendáře ve formátu A3 je 300,- Kč.
Cena stolního kalendáře ve formátu A5 je stejná.
K ceně kalendáře je třeba připočítat cenu za dopravné a balné, která je ve výši 90,- Kč.
Kalendáře budeme distribuovat prostřednictvím Zásilkovny. Nepotřebujeme tedy vaši doručovací adresu, stačí si níže vybrat výdejní místo, které máte nejblíž a které vám nejlépe vyhovuje pro vyzvednutí balíčku.
zasilkovna.cz/pobocky
Objednávky s typem kalendáře, počtem požadovaných kusů, vaší e-mailovou adresou, telefonním číslem a vybraným výdejním místem
zasílejte na chrtiaukce@seznam.cz.
Objednávat můžete za 3, 2, 1... TEĎ! 🙂
Nový život...
Tak konečně. Konečně mám chvilku sepsat taky něco o té naší černé krásce. Mnoho jsem toho řekla o Beni, o jejich trápeních, drobných krůčcích ať už vpřed či vzad, o tom, jak se pere s novým světem, ve kterém se octla. Ale o Jess nějak nebylo "co psát". A aby nedošlo k mýlce, myslím to v tom NEJLEPŠÍM možném slova smyslu :-)
Jessie, Jess, Jéssa, Jesska, Jessuli, Jessica, ňufka, miminko... To všechno je naše černá kráska, dvou a půl letá greyka Jessie, která je u nás toho času na den přesně tři měsíce. O tom, jak jsme zvládali její příjezd a společné začátky, jste se dozvěděli již dříve zde či tady. Jestli se ptáte, co jsem myslela tím, že o Jessie není "co psát"... Myslela jsem to, že Jessie je grey jak se patří, je spokojená, sžila se s námi během chviličky, připadá mi to, jako by tu byla odjakživa, je veselá, milující a milovaná, je, oproti Benitce, opravdu šťastná! Připravte se tedy - a věřím, že pár z vás se teď uleví - na blog plný superlativů a radostných zvolání a výkřiků :-)
Naše Jéssa je holka do nepohody. Je dobrosrdečná, je vděčná za každý dotek, za každé pohlazení, pomazlení, podrbkání. Nikdy jsem neviděla zvíře, které by vyžadovalo tolik "lásky" (když u nás zvíře "potřebuje lásku", tak to znamená, že se chce tulit :-), pozn. red.), zvířátko, které vás obejme (bez nadsázky) packama a nepustí, dokud "nemá dost" :-) Rozdává pusinky, někdy za to, že jí dáte kus žvance, někdy prostě jen za to, že jste tu s ní a pro ní. Když přijdeme domů, předvede nám, jak vypadá pravá a nefalšovaná radost! Stejně tak se raduje, když přijdeme domů z procházky, je tak nadšená, že jsme zpátky DOMA, že, doslova, přetrpí vyslékání a umývání tlapek a jakmile se otevřou dveře z předsíně a cesta do ostatního domu je volná, tu se Jesska plnou parou vyráží, letí, seč jí síly stačí, přímohleď na chrtí sofa, hupsne na něj a vystřihne parádní raptus :-) "Stele" polštáře, skáče, štěká, trhá polštáře, dá se to jen těžko popsat... A tohle prosím předvádí třikrát denně a šidí to jen málokdy :-) Jess je naše miminko, je cca 2,5 roku stará a je to štěně každým coulem. Je miminkovsky voňavá (nepočítám ovšem její dračí dech, ten se "vůni" vzdaluje na (o)hony), někdy ze spaní "dudlá", je heboučká, bezelstná, je to trouba, slůně. Je divous, i na Benitčin vkus někdy až příliš. Tak příliš, že sem tam musí zasáhnout a trošku jí "postavit do latě". Jsou jako máma a dítě, které jí někdy ale pěkně cuchá nervy :-) Jessie nás ale taky dokáže pěkně potrápit, to jí jde taky moc pěkně. Kromě toho, že je to raubířka a ráda ničí, trhá, škube, kouše... a to cokoliv, co jí cestou cvrkne do nosu, tak taky našla způsob, jak nás zaručeně během pár vteřin rozpálí do běla :-) A jak to dělá? Téměř profesionálně :-)) Hraje s námi takovou malou hru, pokaždé, když se chystáme jít na venčeníčko. Moc dobře ví, že "je to tady", dříve předstírala hluboký spánek, ze kterého jí nešlo probudit, dnes to dělá mnohem fikaněji. Hrajeme naši oblíbenou hru "chyť si svého chrta". Benitka nachystaná, oblečená, zakšírovaná, Jessie tryskem vletí do peřin a předvádí něco obdobného, jako právě onen ponávratový raptus, k tomu přidá ještě chlapácké poplácávání tlapou nejlépe po rameni toho, kdo se jí snaží přesvědčit, že se jde čurinkat a jinak to nebude :-) Když si jí pak odvedeme do předsíně a začneme ji strojit a chystat, zvolí taktiku "psích očí" a jak to umí snad jen ona, dívá se na nás a chce nám říct něco jako "proč? proč já?!". Když nejsme při výpravě holek a sebe dostatečně pružní a svižní, Jessie začne pobíhat p předsíni a nedočkavě halekat a přešlapovat. Když KONEČNĚ otevřeme dveře, Jess seskočí ze schodů a poodvalí se o pár krůčků dál. A tady končíme :-) Pamatujete, jak jsem psala, že Beni "bejčila" v poli, když se tak moc nechtěla vracet zvenku domů? Teď to dělá Jessie a musím říct, že oproti Jessie byla Beni amatér :-) Jeden malý rozdíl by tu byl, Jessie bejčí "na opačnou stranu", tzn. ne před cestou domů, ale při cestě na procházku. Zaujme svou velmi typickou pózu - nohy zeširoka rozkročené, hlavička sklopená a psí oči vykulené. A nehnete s ní dopředu, dozadu, do strany, nahoru, dolů, nikam :-) Aby ale nedošlo k mýlce, Jessie, když už se rozejde, je venku náramně spokojená, ňufá, loví, hrabe, šmejdí... Jen jde o to, aby se rozešla :-) A k tomu opravdu není lehké jí přemluvit. Obzvláště povedené to je, když spěcháte ráno do práce a v druhé ruce máte Benitku, která pobyt venku miluje a na procházku je "ochotná" jít v kteroukoliv denní dobu. Nedělá to pokaždé, dělala to zpočátku když začlo v zimě mrznout, to jsme přisuzovali její sešroubované nožce, měli jsme za to, že se jí kovová destička s pěti šrouby a cerkláž zkrátka v mrazech prochladí a způsobuje jí to nepříjemné pocity. Pak dlouho nic, na sníh a zimu si zvykla. Jenže teď to dělá zas a nemá důvod, venku je krásně, sluníčko svítí (jojo, jasně, ptáčci zpívají a tak dál)... Někdy jí v takové situaci říkám, že ji prodám. Co prodám, možná bych ji rovnou darovala :-)) Pak se ale nějak domluvíme a vše je ok, doma je pak zase ta úžasňanda a miminko, které nejde nemilovat a nejde se na něj zlobit. Umí to s náma, je to číslo. Ať přemýšlím jak přemýšlím... Nemůžu vymyslet další "zádrhel", který by se týkal naší Jessie. Žádný není, je perfektní :-) Kočičky v domácnosti zvládla bravurně, i přes to, že je to lovec. Spí s kocourem na jedné posteli, často si je očuchává, dokonce je někdy jen tak olízne :-) Trošičku jiné to je, když ty naše kluky potká venku, tam holt děvče nezná bratra a je to na nás, abychom to ohlídali. Někdy se ale potkají na zahradě a Jess sice vyrazí, ale vrtí u toho chvostem a jde tak nějak "jinak", než když se "chystá" na zajíce. Je sice fakt, že mě napadá, co by se stalo, kdyby kočičák neutekl, jestli by se opravdu semlelo něco nepěkného nebo by včas rozpoznala, že jsou to naši kluci... Nikdy by mě ale nenapadlo to prakticky zkoušet ;-) Co ještě bych měla říct o Jessie? Ráda si hraje, miluje svoje hračky a není den, aby je pořádně nepožužlala. Opravdu ráda papá, stejně jako Beni obzvášť miluje vykrádání kocouřích misek :-) Doma už je to opravdu "její", na zahradě to dává všem patřičně na vědomí, postaví se na terasu a štěká a štěká tím svým VELMI pronikavým hlasem a je jí úplně "buřt", jestli je půl dvanácté dopoledne nebo čtyři hodiny v noci, hlavně ať to každý slyší :-) Jessie je takové naše "domácí štěstí", vděčíme jí za mnohé, včetně Benitčina bytí, protože Benitku vytáhla opravdu z nejhlubšího smutku a deprese. Je to prostě frajerka, bez Jessie by jednoznačně byl náš život o mnoho chudší, i když je to s ní někdy pekelně těžké :-) Jak se zpívá v jedné písničce, Jessica you´re a Lady... A je to stoprocentní pravda :-)
No holky, moc hezké povídání. Musím přiznat, že kdybych se já chtěla dlouze rozepsat o mých dvou plyšáčcích, mnoho citací by přesně sedělo. Dva pejsci - dva naprosto a diametrálně odlišní tvorečkové. Wingsulka je Jessi jako vyšitá /jen ty kamufláže a protesty s venčením u něj neznám/. A Ladynka - moc a moc podobná, myslím ty počátky, Benitce. Koukala jsem denně do vyhaslých, apatických psích očí. Dnes, po více než roce společného života, se ten obrovský rozdíl téměř setřel. Tedy postupem doby. Moc dobře vím, o čem píšete. A víte co, to, jak jsem vždy věřila, že to bude u nás i s feňulkou dobré /a je to dobré!!!/ , bude dobré i u Vás. Mějte se hezky, Kája a plyšáci černí W+L
Dekujeme, Kaji :-)
Ony ty protesty urcite maji nejaky duvod, protoze to dela nekdy, jindy ne, potom znova a pak je to zas dobre... Premyslela jsem treba, jestli to nemuze mit souvislost s tou jeji polamanou nozickou, protoze jsou dny, kdy radi jako cerna ruka a pak jsou dny, kdy ji nozka jednoznacne poboliva... Musime jen najit v jeji hlavince, co se ji tam zrovna odehrava, kdyz bejci :-) Ona je jinak venku hrozne rada, tomuhle proto vazne moc nerozumim :-)
Zdravime plysaky a Kaji, Tobe jeste jednou dekujeme :-) L a spici nadlabnute holky spokojky
Chtěla jsem vám už v sobotu poděkovat za hezké čtení, které jste pro ostatní na ten večer připravila. Jessica je sladká. Mnohé, co píšete, vidím i na Corriganovi, je mu dva a půl a také mám často pocit, že je to štěňátko – možná k nim byl život tvrdý a nemohli si ten štěněčí věk řádně užít, nebo je to kastrací, že se pozastavilo jejich dospívání, nevím, nemám s tím zkušenost. Nebo: Corri se nebojí hlasitých ran (zvuků) ani prudkých pohybů, tedy to nevypadá, že by ho někdo bil, ale nesnáší (většinou se lekne), když se ho nečekaně, i lehoučce, zezadu dotknu, nebo když ho rukou chci někam posunovat – to úplně zkamení (pokud tedy posunovat, pak za obojek, to nikdy neodporuje). Nevím, co to znamená. Pořád tedy přemýšlím, co má ten pes za sebou. Také proto, aby se nám nestalo něco nepředvídatelného, nebezpečného. Snažím se hodně si všímat, jak pes reaguje na různé, i drobné podněty, a vyvodit si něco z toho, co bylo dříve, ale je to všechno jen takové mlhavé, nebo fata morgana, nevím, jak to říci. Všimla jsem si například, že není rád (nic víc, je to velmi jemné, žádný výrazný strach), když si pověsím klíče na krk. Oni vnímají spoustu věcí, o kterých my ani nevíme, že je děláme, a je možné, že si něco vyvozují na základě předchozích zkušeností. Tak mne právě napadlo s tím "bejčením", když to Jessica dělá jen někdy – nemá to souvislost s něčím, co si neuvědomujete, třeba s nějakým kusem oděvu, který si obléknete (třeba by se mohla bát kapucí ), s něčím, co berete s sebou (klíče od auta, tašku, kabelku), nebo jste naopak zapomněli (!) vzít(hračku, míček) – nevyvozuje si ona něco (dřívějška), co bude následovat (aniž byste to tedy vy měli v úmyslu)?
No, asi budeme mít navždy pejsky s tajemstvím, budou se nám otvírat a rozvíjet jako poupátka, na některé věci za čas budeme nevěřícně vzpomínat.. Je to vlastně zajímavé a hezké, a pro nás výzva, abychom jim připravili hezký život, když oni dělají krásným život náš.
Mate pravdu, urcite to s necim souvisi, jen prave nemuzu porad vykoumat, co to muze byt. Ven chodim oblecena temer porad stejne, tak i mama, stejne barvy, cepice, rukavice, boty, nenosime s sebou prakticky nic, telefon a klice v kapse... At premyslim jak premyslim, nemuzu vymyslet nic :)) Ted dva dny dobry, bez problemu smajda a nebejci... Taky nechapu, ze ona sice bejci, ale pritom je venku hrozne nadsena, kdyz povoli :-)) Je to proste oslik :-))
podla mna Jessikine gro, je byt doma. je jej jej tam proste lepsie:) moze behat, skákat, válat sa a to vsetko bez vodítka. vonku je predca len pod dozorom.
A urcite ju moze bolet nozka - zmene pocasia atd. ale myslím kým nekríva tak cica":) sup na prechádzku:) jednoducho treba oslikovske správanie odignorovat.
skuste z bytu vychádzat veselím svižným krokom az behom:) aby to bolo prenu vzruso:)predpokladam. ze rada za vami pobezí:) samozrejme:), ze nebudete behat z domu celý zivot:) myslím, ze po 4dnoch mozte íst normálne a druhý den beh atd:) striedacky:) nahánacky:)
Pro Mirku - no doma je ji moc dobre, je tu hrozne rada, ale prave stejne rada je venku, obe nase holky miluji pobyt venku, proto se nad tim tak podivuju :) Jak pisete, odignorovat oslikovske spravanie, presne to delame :)) protoze stejne jako na lidi i na Jess nejvic plati ignorace, je to male detatko, zabira to spolehlive :)) A jeste posledni vec, kazdy odchod z domu je ve veselem duchu, vrteni ocaskem, skakani, radovani se, nedockave knourani tesne pred otevrenim dveri a "vypustenim" natesene smecky... a pak bejkarna :)) Ted ale dobre, tento tyden mi to udelala jen dvakrat v pondeli, zbyvajici dny chodi krasne a je hodnounka, radostna, nemuzu si ji vynachvalit :)
Ona to delava hlavne mamce na rannim venceni, tj. kolem pul sedme rano, otravne je to hlavne proto, ze do zamestnani by mela, jako primarka oddeleni v nemocnici, chodit prikladne vcas :)) A ne az se ji odbejci mimino :))
Pro me osobne ve hre zustava nozka a pak pocasi... mraziky, nevlidno, kdy ji muze desticka v noze bolet a snadno prochladnout... Cas prochazky, ktery jsme si myslely, ze je kamen urazu, to neni, o pul osme mi chodi stejne jako po pul sedme... No a nebo si z nas proste drahousek dela dobry den :))
Tak já vám trošku rozbiju vaše teorie :-) přes to že naše Berry je akční fenečka, jsou dny kdy bejčí , tak nebude to nakonec nějaká vlastnost chrtů ? Opravdu žádnou logiku nebo podnět jsme neobjevili. A i co píše paní o Corrim známe, sahat a přesunovat jedině za vodítko, pokud se k tomu nepřidá pověstné bejčení :-) Mají ti naši miláčci své 13 komnaty - bohužel.
Verusko, to pomerne dost rada ctu :-)) Co ja, ja s tim takove problemy nemam, ale mama jak bude nadsena :-)) Potom jsou dalsi veskere analyzy zbytecne a jak pisete, asi to bude proste jen nejaka chrtovina :-)
Zde si můžete stáhnout materiály pro propagaci:
Děkujeme :-)