Benitka

....četla jsem "včera"....a četla jsem "dnes"....a hlavně - byla jsem přímým pozorovatelem od začátku. Jsem Yvonina sestra a máme doma Mayušku z téže perrery z téhož času. Vše od prvních řádků jsou otevřená a pravdivá slova, plná lásky ke zvířatům, kterým se Yva rozhodla dát domov. Benitka měla štěstí. Její nová máma se k jejímu nitru přiblížila s trpělivostí, citem a empatií jí vlastní. A proto povídání "dnes" zní tak jak zní. A jistě bude ještě líp. 

Nakonec Benitka v tom svém nelehkém životě, měla přece jenom kus velkého štěstí - dostala se totiž k Vám :-) Jsem moc ráda, za Vás a hlavně za Benitku, že mohl vzniknout i článeček "...a dnes". 
Moc zdravíme a držíme palce, ať už je jenom jenom líp.
Dáša+Dušan+Maggie+Máša   

I ja jsem rada za to, jak je to "dnes", stale mi to ale prijde NEUVERITELNE :-) Aktualni zprava, opet me Beni vyvedla z omylu, psala jsem, ze si nehraje - Benitka si prave TED zacla hrat s plysovym velbloudem :-)) Inu, je same prekvapeni, ta nase damicka :-)) 

Zdravim Yaninku s Maykou i Banym a celou smecku Dasi a Dusana, diky, L

Taky jsem pozorně pročítala další vyprávění o Benitce, fenečce, jejíž osud skutečně sledovalo mnoho z nás. "Včera" nepříliš veselé povídání, "a dnes" čtení, které moc potěší. Trošku si dovolím jiný pohled, z trošku jiné strany či úhlu, s dovolením mého vlastního. Ani jeden článek mě nepřekvapil, skutečně ne. Ani mě neudivuje stav, který dnes je /díkybohu za něj/. Hodně jsme si, Yvonko, psaly, viď, snažily se poradit, pomoci.... Obdivuhodně jste dokázaly, s obrovskou empatií, učit feňulku "žít". Psala jsem Ti, že to půjde, že bude líp, že to chce čas a zase jen čas, trpělivost /Ty jí máš dostatek/,psala své názory, za kterými jsem si stála a stojím. Nepsala jsem je proto, že si to tak myslím, ale proto, že vím. Probůh, jen ať to nezní namyšleně, to bych nechtěla. Vím proto, že jsem zažila. Mnoho stejných problémů, ale také další, psát zde o nich je v tuto chvíli naprosto nepatřičné. Mám takové jedno životní krédo stran života s novým pejskem: "Nebylo nic předtím, je jen tady a teď, co bylo předtím, je pryč". Nechci rozpitvávat jejich minulost, protože je chci naučit žít, tady a s láskou. Pro všechny, kteří mají pochybnosti, trápí je s pejskem to či ono, že je takový či není takový, že dělá tohle a tohle nedělá....úplně každý pes má svou povahu, v případě našich adopťáčku bohužel mnoho zlého v jejich životě pejsky poznamená, ale není nikdy definitní. Ne vše lze ovlivnit, zcela změnit, odstranit, ale vždy lze s pejsky strašně moc udělat. Jednou jsem slyšela, že mám smůlu /nebylo to myšleno zle!!!!/, že toto je pro chrta zcela netypické. Trošku mě to zarazilo, neboť jak lze definovat, co je pro toho kterého pejska typické, jistě, jistá obecná specifika každého plemene jsou, ale stačí se podívat na různé pejsky obecně, vymyká se jich tolik z těch "škatulek". A pak taky ta "smůla". Nene, smůla by byla, kdybych je neměla, neboť bych nepoznala jednu z neskutečných tváří života. Stejně jako "Benitkovic" a mnoho dalších z nás. Díky těm pejskům. Mějte se krásně, hodně dalších milých překvapení a úspěchů s Benitkou /a Jessinkou!!!!/, těším se na ty "zítřejší". Kája a její pesci

Milá Kájinko, ano, moc jsme si psaly, radila jsi, pomáhala. Za to i dnes znovu velké díky. Víš, jen dovol také jeden můj názor. Naše blogy Tě nepřekvapily, protože Ty už jsi v té chvíli VĚDĚLA. Měla jsi svou zkušenost, své pejsky, své strasti. Nesouhlasím ale právě proto s tím, že je nepatřičné psát o jejich problémech, že, cituji Tě.."nebylo nic předtím, je jen tady a teď..", že není správné rozpitvávat jejich minulost ( tady si myslím, že to ani není možné jaksi něčeho se domyslet nebo dopátrat,  už s ohledem na jiné kraje a jiné mravy )..Nesrovnávala bych ani pejsky zdejší a jejich odlišnosti právě s adoptovanými chrty. Dle mého je to nesrovnatelné..Celé Lenčino psaní mělo jeden podtext. Ten, kdo se rozhoduje adoptovat chrtíka by měl tušit, že může řešit i složitou situaci. Nás s Lenkou často trápí, jak jsou rušeny rezervace, ev. vraceni chrti s problémem.Obecně si pak myslím, že, jak to sleduji a čtu na FB, na stránkách chrtů, do adopce se naštěstí pouští lidé s velkým srdcem a připraveností udělat víc než mnoho. Odměna je opravdu sladká. Nelitujeme a nikdy jsme nelitovaly ničeho..a o tom to celé je, že s láskou se dá zvládnout i to, co je na první dojem nezvládnutelné. I když jako lékařka vím, že sem patří SNAD..Moc Tě, Káji, zdravím i Tvé pejsky..

Děkuji Yvonko, za krásnou reakci. A rychlou. Musím něco moc důležitého. Naprosto s Tebou ve všem souhlasím, musím to slovo "nepatřičné" vysvětlit. Vůbec to takto nebylo myšleno. Měla jsem jen a jen na mysli slovo nepatřičné v kontextu mých problémů a mých pejsků, přišlo by mi to v tuto chvíli jako možné zahlcení textu, který zde byl, tedy o Benitce a o Vás, v tuto chvíli bylo nepatřičné psát o sobě-o nás. Ano? Když to pročítám, mohlo to takto vyznít, takže NE, je to naprosto správné, nutné, důležité a profesionální o tom všem psát. Takže psát, psát, psát, dělit se. A ještě k tomu "tady a teď", mám na mysli opravdu upřímnou radu pro všechny, které právě tyto myšlenky trápí, co bylo, co je.....Mě osobně toto hodně pomohlo, prostě brát věci, jak jsou, žít s myšlenkou, že to spolu srovnáme a bude líp, že prostě teď máme pejska, kterému dáváme šanci na život a lásku a netrápit se tím, že to není vše dle našich představ, protože my můžeme s tímto pohledem dokázat, že se to velice k našim představám přiblíží. Píšeš to krásně, že s láskou se dá zvládnout mnoho. Díky, Yvonko.

I já Ti, Kájinko, děkuji, za větu ..psát,psát,dělit se...rozumím tomu, co ještě dovysvětluješ. My dlouho otálely s popisem reality, spíše jsme hledaly jen to hezké, milé, zklidňující..ale pak jsme to shledaly významným a férovým.Nešlo o nás, šlo o zkušenost, kterou je možné předat, může to mít pro někoho svůj smysl. Len měla své myšlenky několik týdnů jen tak,na \"papíře\". Ale dost už o tom, více se to v tomto duchu v blogu neobjeví, neboť přišla i okamžitá reakce lítostivá a pochopená, vztažená osobně..Respektive nepochopená..a já chci svou energii věnovat těm zvláštním bytostem, o kterých všude říkám, že to nejsou prostě psi. Jsou čímsi nedefinovatelným a krásným..a taky dětem..a svému muži :), své práci, jejíž jistota se otřásá v základech, lidem, kteří jsou mi blízko a tak dál a tak dál..Máme porci životní energie vyměřenu, má své limity a hranice..je třeba i na to myslet. Jessie se mi teď při psaní přitiskla k noze, leží, odfukuje, je klidná, hřejivá, blízká a šťastná..Beni zaujala svou neotřesitelnou pozici v polštářích a spinká..už víme, že pochopila svou situaci že má domov..Její noční můry už nás dávno neděsí a to jsme taky chtěly \"světu\" říct..Nic víc, nic míň...hezkou neděli,Káji

Jessika Benitke urcte pomohla:) a je stastím, ze nie je utirana. Takto Benitke moze ukazovat same hovadinky:))  

este raz prajem vela zdravia a lasky:)

DIky diky, hovadinky uz se zacina pomalinku ucit, ale samozrejme NE od Jessie (samozrejme, ze ano, ale kdyby Beni mluvila, urcite to neprizna, protoze ONA je ta kralovna, co ma u nas vsechny na haku:D)