princezna Tara a její čaroděj Merlin

Už jsou to čtyři měsíce, co u nás našla svůj domov naše irská princezna Taruška. Musím říct, že za tak krátkou dobu jsme spolu ušly kus cesty .

Když Taruška přjela, byla moc vystrašená, Terezka jí musela vynést z auta, jak byla celá v křeči. Ale ukázala nám, že je to správná irská bojovnice a s tím, že ji čeká úplně nový a jiný život se začala rychle smiřovat . Doma si rychle přivlastnila postel i sedačku, svého borderčího parťáka okamžitě přijala za vlastního bratra a mě za svojí milující paničku . Ruch velkoměsta s naší kráskou ani nehnul, přišla na to, že i tady potkává zajíčky, srnečky a všemožné pipinky, takže není nutné vyrážet na "posilovací" procházky do lesa.

Se separační úzkostí jsme se díky všem radám a podpoře našich "andělů" z CHvN také popraly. Sice mě občas  ta moje princezna potrápí, protože neustále vyhledává něco k snědku, takže sem tam pootvírá různé skříňky v lince a jeden den máme kakaovou párty, jiný zase cukrovou, pak kokosovo-oříškovou . Ne všechno nám samozřejmě chutná, ale je sranda alespoň to rozmatlat po celém bytě, přece se nebude panička po večerech nudit. No co, ale panička si za to může sama, protože neustále podléhá těm neskutečně nádherným a nevinným mandlovým očičkám a polevuje v dodržování pravidel ... . Ještě, že jsou tu zase ti naši "andělé", kteří mě upozorní, že pravidla jsou od toho, aby se dodržovala a to je pak Taruška zase za andílka .

Taruška také rychle pochopila, že odteď nemá jen flekatého bráchu, nejúžasnější paničku , ale také druhou úúúžasnou paničku a úúúžasného pánečka, kočičího kámoše aka pumínu, staženého králíka (sice je to prý italský chrtík, ale kdo by tomu věřil ) a skvělou babi. Trochu problém je stále u našeho táty, ne a ne ten strach z mužské populace překonat, ale snad se nám to také podaří, aby se mohl konečně pomazlit i páneček .

Velkou láskou Tarušáka je právě pumína. K rodičům chodíme celkem často a ona se už nemůže dočkat, až se o ní bude pumík třít a ona ho bude nadzvedávat čumákem . Asi chce mít z kočičáka artistu a chůze po předních je prý to nejlepší číslo . Zato náš čaroděj Merlin její náklonost ke kočíně dvakrát nesdílí, nemůže pochopit proč jeho hračky cinkají a on si s nimi nemůže hrát a už vůbec nemůže pochopit, proč si panička myslí, že by tu miniaturní myšku polykal, copak je stažený králík?

Musím upřímně říct, že na začátku to vůbec nevypadalo, že by si chrtidlo s kocourkem padli do oka. Trénovalo se na vodítku, několikrát byl pumík přišpendlen packou a nedobrovolně se musel vzdát obsahu svého žaludečku, ale postupem času z toho byla prostě láska . Spinkají spolu, Taruška ho myje (z čehož je sice znechucen, ale drží ) a také si spolu hrají a když se potřebuje divoká šelma kočkovitá vybít, schová se do svého škrábadlového království a číhá, kdy mu flekáč přijde zase slintat hračky a jednu mu lípne .

Seznamování s babičky italačkou proběhlo bez problémů. Lambi je už starší dáma, tudíž lehce nervózní a často nadává. Ale Taruška zvolila taktiku ignorace, takže když jí ten prcek štěkal u hlavy, ať na to křeslo okamžitě zapomene, tak jí s ledovým klidem odstrčila a následně zalehla . Ale zato venku je to sranda, vzteklounek se nechá rychle vyprovokovat a protože je to chrt (ikdyž miniaturní) běhat umí hodně slušně .

Chrtidlo má také super kamarádky, které hlavně sdílí její loveckou vášeň, aby ne jsou to přeci maďarské ohařky. Ráda si s nimi vyměňuje své zkušenosti z lovu a hlavně jejich paničky mají různé vychytávky na lovecký výcvik jako aport v králičí kůži nebo bažanty a to je pak můj "Pampalíny" v sedmém nebi .

Máme za sebou i první vánoce, což byla ohromná psina, celá smečka pohromadě, spousty nových hračiček, plno voňavoučkých dobrůtek, nonstop mazlení, lítání venku, procházky v lese ... prostě idylka.

Bohužel ne vždy je to všechno idylické. Jeden večer při mazlení, jsem nahmatala Tarušce na bříšku malou bouličku. Druhý den nám pan doktor řekl, že to vypadá na nádůrek mléčné žlázy a musí to ven. Pro mě dva dny šílených nervů, ale celý vesmír se spojil a po operaci pro nás měl pan doktor skvělé zprávy, byla to "jen" cysta, která je pryč a Tarunka je v pořádku. Princeznička byla neskutečně statečná i pan doktor říkal, že takových skvělých pejsků by bral víc . Vše se krásně hojí, dlouhonožku nic nebolí, v neděli jdeme na vytažení stehů a pak hurá zase lítat .

Jak vidíte za čtyři měsice je toho na jedno chrtidlo až až . Stále je spousta věcí, na kterých se musí pracovat, ale všechno stálo a stojí za to. Sedět nebo spíše tlačit se s čtyřnožcema večer na sedačce u televize a vidět, jak spokojeně oddychují je ten největší relax . Všem novým pánečkům přejeme pevné nervy, trpělivost a spousty spousty lásky, protože vše se vám milionkrát vrátí, to mi můžete věřit  a ten, kdo má zbytečně prázdnou a neúplnou sedačku, neváhejte a vyberte si svého dlouhonohého parťáka, který vás neopustí v časech dobrých ani zlých .