Bratrstvo chrtí pracky
(Autor blogu:
Hanča |
Zobrazit přehled článků blogu)
My tři a čas, jsme písničkáři toulaví, my tři a čas, jdem s písničkou zas k vám a vy snad přijmete nás a řeknem si zas co den dal, co přines, co vzal...
ETHAN... Tak už jsme konečně kompletní...
článek ze dne: 18. 11. 2011
... a je to boj...
Glen s Obamou, myslím, vycítili, co není v pořádku a nechávají Ethana v naprostém klidu... Ba dokonce se naladili na stejnou klidovou vlnu... Myslím, že takový klid a ticho u nás ještě nikdy nebylo...
Cestu z Vanovic domů zbytečně zdlouhavě popisovat nebudu... Více jak 300 km... Mlha, že by se dala krájet... -3°C v kombinaci s mrholením na silnici vytvořili ledové kluziště... Chtěla jsem být brzy doma, aby Ethan konečně v klidu ulehl do svého pelíšku a mohl odpočívat, a tak se mi vlivem jízdy prdka automobilu párkrát sklouzla na silnici ze strany na stranu... Na dálnici už bylo hej...
Doma jsem zapomněla zavřít dveře do technické místnosti s kotlem a bojlerem... a k mému překvapení právě tam, až do nejzadnějšího koutu této místnosti, vedly Ethanovy kroky... Až cestička z pamlsků ho odtamtud vyvedla ven... až do pelíšku... V noci byl klid... Ethan několikrát změnil polohu spánku, ale jinak bylo vše v pořádku...
Dnes během dne se několikrát ukryl do sprchového koutu v koupelně... při venčení se párkrát zasekl s výrazem "a dál ani krok"... uklidila jsem dvě loužičky... venku kouká, jako kdyby vše viděl poprvé ve svém životě...
POZITIVA:
- Už ví, kde má své místo (pelíšek)... že je jeho a že mu ho nikdo nevezme...
- Přestává uhýbat před dotykem a hlazení mu začíná být příjemné...
- Obrovská chuť k jídlu...
- Hlídá si mě... leč opatrně, tak hlídá... Následuje mě, kam se hnu...
VYPOZOROVANÝ ZÁVĚR:
Ethan poprvé poznává a zažívá věci, které pravděpodobně předtím nikdy nezažil... Převažující emocí u něho není STRACH, ale NEJISTOTA...
Takže se domnívám, že během celého svého dosavadního života byl někde uzavřen a odříznut od světa... sám... a ve tmě...
Tudíž... pokud někdo máte kontakt či sebemenší stopu, která by mě dovedla k jeho předchozímu majiteli, tak se mi s ní svěřte... Půjdu ho pozdravit se sekyrou v ruce...
Komentáře k článku
(Dhulik, 18. 11. 2011)Hani, moc na vás myslíme a držíme palce.
(Marta, 18. 11. 2011)Hani, moc na Vás i pejsky myslím, a musím říci, že z toho, co dnes píšete, mám vlastně radost, protože to vypadá na mírný pokrok u Ethana. I Vaši pejsci se projevili noblesně, nesobecky, velmi solidárně. Ethánek podle fotek vypadá jako chytrý pejsek s hlubokou duší a nevím proč, nějak tuším, že má i druhou, hodně veselou tvář, kterou časem ukáže. Až jeho mozeček zpracuje všechno, co zažil. Jestli už dnes za Vámi chodí, no, myslím, že je zaděláno na velkou lásku :-). Přejeme celé Vaší smečce, aby se sžívání dařilo a aby u Vás bylo brzy veselo. M., C., F.
dodatek :-)
(Marta, 18. 11. 2011)(ten úvod jsem neopsala, Dhulíkovic i já jsme napsali komentář současně, no, a prostě je to tak, na Hančinu partu myslíme :-)) )!
(dadynka, 19. 11. 2011)Ahoj Hani, moc krásné povídání, ač to tak na první pohled nemusí vypadat. Viděla jsem Tvého pejska po vyložení z auta po příjezdu vmáčknutého pod schody, Tebe vedle něj....to, že neuhýbá před dotykem, je nádhera /nám to tedy s fenečkou trvalo podstatně déle/, že Tě už následuje je úžasné. Pohlazení všem Tvým třem pejskům. Kája s hafany
držíme pěstičky
(zdenka, 19. 11. 2011)Hani moc Vám držíme pěstičky, docela mě při Vašich slovech zamrazilo, tak ať to jde jenom k lepšímu. :-)
(Lucky, 19. 11. 2011)To je telepatie, Haničko Před chvílí jsem myslela na to, že zavolám a potom jsem si všimla nového příspěvku v blogu.
Nene, jak a kde žil Ethan předtím, než se ocitnul v kategorii "surrender" = pes odevzdaný do dog poundu majitelem, to opravdu nezjistíme. Mám o tom svoji představu (když tak po telefonu), ale jméno dotyčného člověka nám dog pound nikdy nesdělí... A navíc - k čemu... Ethan je tady, žije, je v bezpečí, má Vaši smečku a on to teď ještě třeba úplně neví, ale už bude jenom lépe - a to víme my a to je hlavní.
Poslední týdny žil v domě, u hodné slečny jménem Niky, která se o něho starala velmi dobře jakožto dočasná irská maminka. K ní si vybudoval postupně důvěru. Měla o něho velkou starost, proto s ním také poslala jeho věcičky Vzkazovala jsem jí zpět do Irska, že ať se nebojí, že Ethan je v nejlepších rukou, a že bude v pořádku.
Posílám pohlazení.
(Hanča, 19. 11. 2011)Asi vědí, proč nesdělí... pravděpodobně by takových lynče chtivých lidí bylo více...
Jinak Ethan už tolik nevyhledává zapadlé a tmavé kouty místností... Problém s loužičkami přetrvává... Přijdeme z procházky, Ethan se naloká vody a jde to pustit doprostřed obýváku... Nic... nevadí... kýbl s hadrem máme a Mr. Propera zatím taky dost...
Jo a schody... schody jsou prostě průser... Obzvláště se třemi najednou... Glen s Obamou letí, Ethan se zasekne uprostřed... Glena s Obamou dolů pustit nemůžu, páč by si rozbili nosy, Ethana do náruče... No zkrátka dvě ruce občas nestačí... :)
ALE... BOJUJEME!!!
(Hanča, 19. 11. 2011)A děkujeme všem, kteří na nás myslíte a držíte palce... :-)
(Lea, 19. 11. 2011)Hani moc drzim pesti at se vse rychle srovna!
Pokud muzu doporucit vymente mr.Propra za ocet-neutralizuje pach tak to treba malinko pomuze pri odnaucovani...
;-) drzte se!
(d.a.n.d.y.D, 20. 11. 2011)Měla jsem to štěští Ethana ve Vanovicích jenom chviličku držet na vodítku a vidět,jak se schoval pod schody a jsem moc a moc ráda,že se vám všem tak daří mu ukazovat krásy psího života....je to nádherný nosan...no a moje dočasná nosatá princeznička Nina II už jede s novou rodinkou do Hradce Králové...měj se krásně hvězdičko:-)
(Zlata, 21. 11. 2011)Ethan je prostě úžasný.Byla jste o chvilku rychlejší. Chtěla jsem si ho zarezervovat - ale pozdě. Takže náš nosáček bude muset ještě chvilku počkat. Přeji Vám aby co nejrychleji zapadl do Vaší smečky a zapomněl na všechno zlé co ho kdy potkalo.
(Veronika, 09. 12. 2011)Ethan je krasavec. Být náš říkáme mu Batmane :o) Náš Jimík to měl s čůráním také tak. Celou procházku to držel a pustil až doma a to byla louže přes celou místnost. Všichni říkali, že to chce čas. Trvalo to dva měsíce. Allen (přijela s Ethanem) neudělala doma ani jednou nepořádek. Myslím, že jí měli doma a pak jí klidně opustili. Tohle nikdy nepochopím. Přejeme hodně šťestí a trpělivosti s Ethánkem.
(Hanča, 09. 12. 2011)Problém s loužičkami pomalu odeznívá... Dalo by se říct, že Ethan doma udělá loužičku už jen výjimečně... a spíš je to na základě toho, když se u něho vzbudí příliš pozitivních emocí... Jako je tomu u štěňátek... má radost, tak se počůrá... :) Asi mezi hochy zafungovala komunikace...
Ethan: "Hele, vy tady nečůráte? Proč?"
Obama + Glen: "Seš normální?! Tady se žere, spí a dovádí... Nečůrá!!!"
Teď ještě aby zafungovalo tohle:
Obama + Glen: "Hele, proč čůráš na chodníku? Pojď ke stromu nebo na trávu jako my..." :D
A další novinkou je, že už se umí radovat a vrtí ocáskem, že by si prdku ukroutil... Sice musím hlas posunout o tři oktávy výš, ale nevadí... A zapojil se konečně do našeho ranního rituálu "Probudili jsme se do dalšího dne... Radujme se, veselme se...", což je rituál, že když hoši zjistí, že jsem se definitivně vzbudila, tak přiběhnou, skáčou kolem mě, skáčou mi po břiše i po hlavě a tak...
Jinak jsou tři místa, kde se cítí bezpečně... doma... v našem autě... a v mojí kanceláři... Venku je ještě stále hodně nejistý, ale i to se pomalinku zlepšuje...
Takže dle mého názoru samé dobré zprávy... :)
Napsat nový komentář