My tři a čas, jsme písničkáři toulaví, my tři a čas, jdem s písničkou zas k vám a vy snad přijmete nás a řeknem si zas co den dal, co přines, co vzal...
Skype: Spojte se s námi
Bratrstvo chrtí pracky
(Autor blogu: Hanča | Zobrazit přehled článků blogu)Holiday in Romania 2011
článek ze dne: 07. 09. 2011
Botky se nám nezalíbily žádné...
Hoši byli v Rumunsku zvědaví stejně jako v Čechách...
Náš 14tidenní hrad a limuzína...
Glen jako zámecký pes... aneb póza jako ze žurnálu... 
Náš rumunský kámoš... Mé psy měl raději než mě... a taky mi to dal patřičně najevo... Ostatní psi (zejména ti volně žijící) nás chtěli spíš sežrat...
REKAPITULACE naší dovolené:
... jeden zakouslý holub (toho měl na svědomí Glen na náměstí v Temešváru)... RIP
... jedny nervy v háji (MOJE... mnoho příčin, vlivů a podnětů)... RIP
... jedny prošoupané psí botky (Glenovy)... RIP
... jedna zničená ložnice ve stanu (Glen ničitel... měl pocit, že to, co pobíhá okolo stanu, je kočka... byla to samozřejmě myš)... RIP
Bylo to divoký, ale zvládli jsme to... 
Komentáře k článku
Máte úplně super fotky a zážitky z dovolené. Do příštího roku to chce rozšířit smečku a vyrazit znovu. Možná přibalit nějaké uklidňující prášky na nervy . Ale jak je vidět, zvládli jste to na jedničku.
Na rozšíření smečky už se pracuje... A příští rok vyrazíme někam, kde nás nebudou honit smečky divokých psů...
Na rozšíření smečky už se pracuje... A příští rok vyrazíme někam, kde nás nebudou honit smečky divokých psů...
Na rozšíření smečky už se pracuje... A příští rok vyrazíme někam, kde nás nebudou honit smečky divokých psů...
teda, vy jste ale odvážní cestovatelé. Rumunsko jsem také zažila, bylo to dost zajímavé, pravda bez nosů. Holuby a myši nebrat, ale vím, vím... Fotky perfektní, a "Obama za botama" úžasný.
Rumunsko je prostě divočina... teď už to vím... Když jsme odjížděli z ČR, tak jsem si říkala: "Ňákýho divokýho psa se neleknu... Když něco zkusí, majznu ho holí nebo mu skočim po krku..." No jo... jenomže... majzněte tou holí 15 psů najednou...
Rumunsko? Když jsme tudy před pár lety projížděli, tak to byl veliký adrenalín a byli jsme šťasní, že jsme přežili. Je to zapomenutý svět...Toulávé pejsky jsem tam neviděla, zato naše auto bylo při každém zastavení, nebo náznaku zastavení obestoupeno velkýma skupinkama žebrajících romů...Rumunská policie? Jejda, ty chtěli jen úplatky za přestupky, které jsme neudělali a hned nás chtěli zavírat...Příroda je tam překrásná a podle fotek jste si to užili, gratuluji k přežití
Tohle vše naštěstí po vstupu do EU trochu minimalizovali... úplatky na hranicích či policii nebo žebráci viditelně na veřejnosti... Dnes tam nežebrají, ale stojí podél silnic s různými ořechy, melouny, šťávami a sirupy, a jsou schopní vám skočit pod auto, jen aby něco prodali... Největším problémem tam jsou opravdu ti divocí... nebo spíš volně žijící psi... Jsou hladoví a agresivní... První noc jsem třeba s klukama musela spát v autě, protože kolem stanu se celou noc proháněla smečka 15 - 20 takových psů... a přitom to byl kemp...
Napsat nový komentář
Aktuálně
Chrti v nouzi
materiály na podporu adopce
Zde si můžete stáhnout materiály pro propagaci:
Děkujeme :-)
