Anička či Annie (Tullyanna)...
(Autor blogu:
jcmsvoboda |
Zobrazit přehled článků blogu)
... nebo prostě fenečka či chrtečka
http://www.chrtivnouzi.cz/chrti/208.html
Narodila se 16. srpna 2006 jako Tully Anna a 16. dubna 2011 jsem ji přivítal pod svou střechou a věřím, že toto datum je počátek řady šťastných let pro oba z nás.
Rok s chrtečkou
článek ze dne: 16. 04. 2012
Dnes uplynul rok od chvíle, kdy se má rodina čtyřnohých přátel rozrostla o krásnou Aničku a na den jejího příjezdu mohu těžko vzpomenout bez dojetí. Z plaché vyjukané chrtečky, jež zmateně klonila hlavičku netušíc, za jakým údělem ji osud odnesl z rodného Irska, se postupně stala velice kontaktní fenečka s radostně vrtícím ocáskem, s nímž mě vítá při každém příchodu z práce a jímž vesele zdraví všechny své dvounohé a čtyřnohé přátele v okolí. Těm dvounohým - jsou-li doprovázeni čtyřnohými - s oblibou prohledává kapsy, ježto zjistila, že v nich nosívají spoustu dobrot a rádi se s ní podělí. K lidem, kteří na ni vlídně promluví, již ráda zvedá hlavičku a užívá si pozornosti. Její počáteční obavy jsou již pryč, jen strachu z hloučků hulákajících či jen hlučně se bavících mladíků a z kolečkových bruslí se ještě nezbavila.
K pejskům je velice milá a přátelská, nemá však ráda roztoužené psí milovníky, kteří by se jí hned po pozdravu drali na zádíčka - v takových případech umí varovně hodit hlavičkou a dát hlasitě najevo svou nelibost (některé z jejích hlásků jsou docela zvláštní - nikdy před tím jsem neslyšel pejska syčet). Koneckonců, je to dáma a nespouští se s kdekým na ulici, že...
Ráda občas ukáže i svou hravou tvář, miluje hračky, jež pískají - jejich zvuk ji okamžitě zaujme i tehdy, když jej slyší z TV, celkem však ze všeho nejraději věnuje čas krmení, lenošení a mazlení (v tomto pořadí). Pokud ji zrovna nezaujmou nějaké zbytky v trávě - chtivost odpadků je její snad jediná nectnost - velice hezky reaguje při vedení na vodítku, a to i tehdy, když nám cestu zkříží zajoch. Je velice mazlivá avšak nikoli dotěrná, nejraději má hlazení hlavičky přes ouška, nebo ráda přistupuje, položí si hlavičku přes předloktí a nechá si ji pusinkovat.
Anička je snad nejmírnější a nejněžnější živá bytost, jež vstoupila do mého života. Svým milým chováním si získala náklonnost i spousty lidí v okolí, občas někdo z nich projeví zájem i o problematiku chrtích adopcí, takže Anička působí i jako "vyslanec dobré vůle". Těžko bych hledal lepšího a snad její krásná láskyplná očička zažehnou touhu pomoci některému z dalších pejsků čekajícich na nový domov...
Hodně štěstí, Aničko, a dlouhá léta plná radosti!
Komentáře k článku
(nic, 17. 04. 2012)Článek plný lásky, pchopení,empatie. Ani já nezapomenu na ten 16. duben lonského roku, kdy jsem si jela někam ke Blansku pro svého prvního psa.Děkuji Vám, že jste to výročí připomněl,třeba i za Finna a za všehny, kteří tenkrát přijeli. Hodně radosti a štěstí.
vzpomínky
(marta, 17. 04. 2012)Dnes vzpomínám na ty společné malé manévry v okolí benzínové pumpy, na napjaté chvíle čekání a i na to, jak jsem se poprvé setkala s Aničkou - křehkou, něžnou krásnou. Je to takový černý andílek. Přejeme Vám hodně dalších krásných a štastných společných let :-) M., C., F
(Jana S, 17. 04. 2012)Nádherně napsané! Chvilkami jsem měla pocit, že popisujete naší situaci...a mám dojem, že stejně jako my koukáte na to Vaše zlatíčko v němém úžasu a s otázkou "je to vůbec možné:-)?" Především ta věta "Anička je snad nejmírnější a nejněžnější živá bytost, jež vstoupila do mého života." Držím palce, ať se společně máte stále tak skvěle spoustu, spoustu let!
(Lucky, 17. 04. 2012)Milý Jane, kdyby to nějak technicko šlo: vás dva s Aničkou bych nějak (mnohokrát) naklonovala a poslala jako vyslance tam do té daleké Zelené země, abyste jim společně ukázali, jak ty věci vidět správně, jak jsou správně a jak mají být ... "I wish... "
Mějte se spolu pořád sluníčkově ☼
(Cindy, 19. 04. 2012)Moc krásně o své Aničce píšete, je z toho cítit tolik lásky :) oni jsou opravdu jemní společníci s velkým srdcem a když Vám otevřou svou duši, je to to nejkrásnější, co můžete získat... Mějte se krásně
(Renata, 20. 04. 2012)Dnes jsem o Vaší Aničce četla podruhé a opět mi tekly slzy dojetím. Je to až neskutečné, jak něžně a s láskou o ní píšete. Je to šťastný pejsek a přeji hodně krásných, společných chvil.
Sousedka
(dhulik, 22. 04. 2012)Myslím, že naše sousedka Anička to s páníky vyhrála a dostává tolik lásky, že by stačila ještě pro jednu krásnou chrtí slečnu:-). Vždy když ''táhnu'' ty naše dva galgouše, tak tiše závídím...Anička jde jak dáma, klidně, rozvážně a s elegancí. Aničko, děkujeme, díky tobě máme naše dva miláčky, kteří nám krásně změnili život a díky i tvému páníkovi, který si se mnou dlouze a ochotně před adopcí povídal.Přejem hodně společné lásky...
Napsat nový komentář